ZKO ČUS Zlín

Konec herního daňového ráje

17.12. 2014
Konec herního daňového ráje

Za snahu prudce zvýšit daně na hazard nelze ministra financí Andreje Babiše nepochválit. A je úplně jedno, že se povídá, že hlavním důvodem ani tak nebyl lepší výběr do rozpočtu či nepopiratelná společenská škodlivost, ale hlavně animozita vůči velkým výdělkům firem herního trhu v České republice.
Je docela dobře možné, že nakonec zvýšení daní nebude tak drastické nebo že se kvůli nové výši daní sázkové kanceláře přestěhují do daňově příznivějšího prostředí, případně do šedé zóny internetových sázek, a že stát nakonec vybere méně. Samotná snaha se v zemi, kde se ročně prosází zhruba 130 miliard korun a která se jakékoliv regulaci hazardu či vyššímu zdanění bránila dvě desítky let, cení.
Vzpomeňme třeba na rok 2011, kdy stejné ministerstvo, ale pod vedením Miroslava Kalouska, urputně bojovalo s obcemi, které chtěly omezit počet heren. Nebo na dobu všemocného šéfa Sazky Aleše Hušáka, který těsně před krachem loterijní společnosti (tehdy alespoň oficiálně patřila sportovním svazům) na celý český sport posílal stejný objem peněz, za jaký si vybavil vlastní kancelář. Nebo na závislost ODS a ČSSD na herním průmyslu, která se v praxi projevovala bojkotem jakéhokoliv zdanění, omezení či regulace odvodů (v době, kdy místo daní měly sázkové kanceláře povinnost financovat „dobro“).
Proti vyššímu zdanění loterií hovoří vlastně jen jedno: signifikantní část trhu mají nelegální sázkové kanceláře, které neplatí daně vůbec. Jenže – zavedení zdanění či jakékoliv restrikce vůči oficiálnímu hernímu průmyslu trvalo dvě dekády. V tomto kontextu je představa, že Česko dokáže operativně zablokovat internetové stránky, případně finanční převody sázkovým kancelářím operujícím z nějakého daňového ráje, poněkud přehnaná. Oficiálně k tomu prý Česko nemá v tuto chvíli odpovídající nástroje, neoficiálně jde o spor mezi ministerstvem financí na jedné straně a ministerstvem průmyslu, Českou národní bankou a Českou bankovní asociací na straně druhé.
Vyšší zdanění sázek kromě herního průmyslu nepotěší ani hráče, kterým se jejich vášeň poněkud prodraží. Pro ně má ale ministerstvo financí v kapse jeden trumf. Pokud se mu opravdu podaří v roce 2016 spustit elektronickou evidenci tržeb, doprovodí ji takzvanou účtenkovou loterií. Takže vzkaz ministerstva zní vlastně doopravdy takto: „Když už sázíte, sázejte s námi. A hlavně plaťte daně. Nejen ze sázek.“

***

Samotná snaha se v zemi, kde se ročně prosází zhruba 130 miliard korun a která se jakékoliv regulaci hazardu či vyššímu zdanění bránila dvě desítky let, cení.