ZKO ČUS Zlín

Rozhovor s Miroslavem Černoškem

3.12. 2014
JÁGR MI MŮŽE TYKAT

Miroslav Černošek
ÚSPĚŠNÝ SPORTOVNÍ PROMOTÉR V ROZHOVORU OTEVŘENĚ POPISUJE SVÉ VZTAHY S POLITIKY. MLUVÍ O PŘÁTELSTVÍ S ANDREJEM BABIŠEM A SPORU S VÁCLAVEM KLAUSEM. A VYSVĚTLUJE, PROČ ZÁPASY JEHO DVOU TENISOVÝCH KLUBŮ MUSÍ VYHRÁVAT PROSTĚJOV NAD SPARTOU.

sportovní manažer

Samozřejmě vám vyká, ale jakmile něco naléhavě vysvětluje, přejde do „jágrovského“ tykání: „Dneska když přijdeš na ministerstvo školství a žádáš o nějaké dotace, tak všichni jsou předem vyděšení. To já nepamatuji.“ Avšak zrovna sportovní manažer a majitel agentury Česká sportovní Miroslav Černošek by měl být docela spokojený. Pravicové i levicové vlády mu ochotně posílají státní dotace na mládežnický sport.

* HN: Co se to nyní děje v českém sportu, že je bitva o státní dotace větší než jindy?

Já se ve vrcholovém sportu pohybuji dvacet let. Rvačka o dotace tady byla vždycky, ale nikdy v minulosti nepřerůstala řady sportovců a sportovních svazů. Zůstávala uvnitř. Letos poprvé v historii je předmětem nějakých politických her, kterým já ani tolik nerozumím. Nepamatuji si, že by se v minulosti politici angažovali tolik jako dnes pan poslanec Holeček.

* HN: Vždyť poslanec hnutí ANO Jiří Holeček chce jen nechat prověřit dotaci 24 milionů korun pro váš tenisový klub Sparta Praha. Ale obecně: nemá pravdu v tom, že ty tři miliardy státních dotací do sportu jsou rozdělovány nejasně a chtělo by to klíč?

Mně se dnes vyčítá dotace pro Spartu, ale ta je výjimečná, protože tady byla v létě povodeň, která zničila kurty a ploty. Když lidé slyší, že Černošek dostal čtyřiadvacet milionů na Spartu, tak si myslí, že jsem si je nacpal do igelitového pytle a odnesl domů. Vždyť já státu skrze úspěšné akce zprostředkovávám reklamu. Například listopadové finále Fed Cupu, zápas Petry Kvitové s Němkou Kerberovou, sledovaly téměř dva miliony televizních diváků. Pro srovnání – fotbalovou kvalifikaci Česka s Islandem vidělo 1,6 milionu a předtím hokejový zápas Česko–Rusko na Karjala Cupu 600 tisíc diváků. Proto si myslím, že peníze, které moje firmy od státu získávají, si zasloužíme. Dokonce si myslím, že bychom mohli mít šanci dostávat víc.

* HN: Asi rozumíte, že dráždíte tím, jak za každé vlády prostě dostanete od státu nějaké dotace a přitom vás ještě sponzorují státní firmy, jako jsou třeba České dráhy.

Já jsem dvakrát zahajoval NHL, mám za sebou Final Four, dvakrát vyhraný Davis Cup, třikrát vyhraný Fed Cup, mám za sebou tři roky atletický mítink nejvyšší kategorie Zlatá tretra, dělám olympijský marketing, kde přináším českým sportovcům ze všech týmů kolem dvou set milionů korun za čtyři roky. Jsem přesvědčený, že za mnou stojí excelentní sportovní projekty. A za tyto skvělé výsledky se snažím, podle mě rozumným způsobem, dostat ze státu nějaké dotace. Nejsem funkcionář, bafuňář. Já jsem promotér. To je náš základní job. A vedle toho vlastníme marketingově spoustu sportovců, počínaje Jardou Jágrem přes Petru Kvitovou, Tomáše Berdycha, podepsali jsme hokejistu Voráčka nebo skvělého šermíře Choupenitcha.

* HN: Máte odhad, kolik jste za deset let získal na dotacích ze státního rozpočtu?

Letošní investice jsou mimořádné a opravdu souvisí s povodní. Jinak ale v průměru dostávám na oba tenisové kluby dohromady kolem deseti milionů korun, takže za deset let to může určitě dělat sto milionů. Jde o peníze na kurty pro děti, trenéry jim platí rodiče.

* HN: Je dnes, za ministra školství Marcela Chládka, rozdělování peněz lepší? Nebo vám více vyhovovalo, když to na ministerstvu dlouhé roky dělal náměstek pro sport Jan Kocourek?

Když porovnám ministry školství, kteří se vždycky zabývali jen školstvím, a nikdy ne sportem, tak pana ministra Chládka beru jako výborného ministra. Předchozí ministři byli „školáci“. Marcel Chládek dřív pískal fotbal a dělal atletiku, takže ho sport asi víc zajímá. Vytvořením Národní rady pro sport vnesl do rozdělování peněz transparentnost. Nikdy předtím nebyly investiční dotace na internetových stránkách, nikdy nešly přes týmové schvalování. Byla to vždy nějaká hra.

* HN: A ta dřívější „hra“ byla pro vás výhodnější?

To neříkám, peníze nikdy nejde rozdělit objektivně, vždy to bude subjektivní. Říkám jen, že doposud se vždy o dotacích spekulovalo, ale nikdo neměl konkrétní čísla. Ministr Chládek se to pokusil změnit, udělal to transparentně a ta čísla zveřejnil. Teď na to doplácí, protože je na to vidět a všichni ho bijou. Dneska když přijdeš na ministerstvo školství a žádáš o nějaké dotace, tak všichni jsou předem vyděšení, co tomu řekne poslanec Holeček, co řekne někdo jiný. To já nepamatuji.

* HN: Nedávají vám politici ochotně ty dotace hlavně proto, že pak mají fotografie se sportovními hvězdami?

Samozřejmě politikům vždy dělalo dobře, že byli v přítomnosti špičkových sportovců. Na druhé straně, já jsem zase vždy chtěl, aby politici přijeli a viděli, že peníze jdou do malých dětí.

* HN: Lobboval jste někdy u politiků při shánění podpory?

Kdybych řekl, že ne, tak byste mě považovali za neschopného člověka. Když jsem například dělal zahajovací hokejové utkání NHL, tak za něj musíte předem zaplatit osmdesát milionů korun. Chcete-li na to sehnat reklamní partnery, musíte trošku lobbovat. To vždy bylo, je a bude.

* HN: Dřív na vašich turnajích byla v lóži k vidění tradiční sestava Mirek Topolánek, Ivan Langer nebo Jan Kocourek. Jak byste popsal vztahy s nimi?

S Topolánkem a Langerem to bylo lepší v tom, že oba milovali tenis a oba ho aktivně a slušně hráli. Pan Kocourek byl náměstek pro sport, profesně tam patřil. Podívejte, já se s politiky musím scházet, když za vámi na olympiádu přijede třetina vlády nebo nad Zlatou tretrou má záštitu premiér, nebudete se jim vyhýbat.

* HN: Chtěli po vás někdy politici oplátkou někam „odklonit“ část peněz z dotace?

To ne, to je absurdní myšlenka. Řekl bych, že krajní příběh vztahu byl o tom, že mě poprosili, jestli jim mohu sehnat dva lístky třeba na Roland Garros. Což pro mě není problém, protože zastupuji spoustu hráčů a hráček, kteří dostávají každý den na těchto turnajích dva lístky. To bylo všechno. Já jsem nikdy s politiky nehrál hru, že oni dají peníze a já jim budu něco vracet.

* HN: ODS měla jeden čas mezi svými oficiálními sponzory tenisty Jiřího Nováka nebo Tomáše Berdycha. To jste jim jako manažer doporučoval?

Určitě to bylo s mým souhlasem. Když těm hráčům děláš manažera a jsi s nimi každý den, není možné o tom nevědět. Ti kluci fandili stranám, které měly rády tenis. Tenis byl postižený tím, že to byl buržoazní sport. A právě ODS, počínaje Václavem Klausem, vždy měla k tenisu blíž. Zmínění Mirek Topolánek s Ivanem Langerem byli fandové, kteří v té lóži poctivě fandili a plácali. To nebyli ti politici, kteří se tam přišli jen ukázat, vyfotit a odejít na guláš.

* HN: A jak se vám daří dnes, když je ODS slabá a nevládne? Jaký máte dnes vztah s ministrem financí Andrejem Babišem, který patnáct let sponzoruje váš tenisový klub TK Agrofert Prostějov?

Máme spolu dlouhodobý vztah. Samozřejmě pozice majitele excelentní privátní firmy a pozice ministra financí ke kamarádům, kteří jsou příjemci nějakých státních dotací, musí být diametrálně odlišná. On musí dávat pozor na to, aby ho nikdo neobvinil ze střetu zájmů. Ale musím říct, že pořád máme poměrně přátelské vztahy. Udělá si čas, když mu napíšu SMS nebo ho požádám o schůzku. Letos jsem se s ním asi osmkrát viděl, osmkrát jsme spolu seděli. Říkám mu svoje názory, on mi říká, kde nemám pravdu, kde mám pravdu. Ale rozhodně za ním nechodím, aby ministerstvo dalo nějaké peníze na sportovní dotace.

* HN: Jiným člověkem, který propojuje svět sportu a politiky, je Miroslav Jansta, šéf České unie sportu. Jak hodnotíte jeho roli a současný spor o peníze s předsedou olympijského výboru Jiřím Kejvalem?

Já potřebuji spolupracovat jak s panem Janstou, tak s panem Kejvalem. Myslím si, že Jirka je vizionář a Mirek spíš praktik ve světě sportu. Ale oba dva jsou tady potřební. Mám pocit, že já jsem se s nimi schopen domluvit. Bez jejich pomoci bych finanční podporu nezískal a projekty nerealizoval.

* HN: Pojďme k druhé části vašeho byznysu, zastupování hráčů. Jste pro sportovní hvězdy více manažerem zajištujícím peníze a servis, nebo také psychologem někdy rozmazlených dětí?

Téma rozmazlenost neznám. Ale to, že musíš jinak komunikovat s šestnáctiletým Berdychem, s dvacetiletým Berdychem a s Berdychem, který byl po páté na masters, je naprosto logické. Já mám tu výhodou, že jsem s Jardou Jágrem začínal v roce 1995, před Naganem, než se stal megahvězdou. S Tomášem Berdychem jsem začínal v jedenácti letech, s Petrou Kvitovou v patnácti, s Luckou Šafářovu v devíti. Mám s nimi takový polootcovský vztahy, řekl bych. A mohu vám říct, že Jarda, přestože je to megastar, mi do loňska vykal. Teprve když jsem s ním byl loni v New Jersey, dali jsme si jednu štamprli a začali si tykat. Já zastávám názor, že dokud je sportovec aktivní, tak já mu tykám a on mi vyká. Ve dvaačtyřiceti letech jsem už Jardu nechal, ať mi tyká, když to řeknu trochu nadneseně.

* HN: Jaké máte plány s Jágrem, až se vrátí do Česka? Bude dělat na Kladně kolem hokeje, nebo snad vstoupí do politiky?

Myslím, že Jarda bude velice zajímavá figura, až se vrátí. Bavíme se o perspektivě. Rád bych u toho v nějaké podobě byl, protože není moc takových osobností, které kralují v zemích, jako je Amerika a Kanada, kde má marketing úplně jinou kategorii. Jarda je hravý kluk, to v sobě nemá každý sportovec. Má v sobě češství.

* HN: Nehrozí mu klasický příběh, že se po návratu spálí v nějakém podnikání nebo finančně vykrvácí podporou hokejového Kladna?

A nebyl by první. Známe Dominika Haška, který měl obchodní projekty, známe Jiřího Nováka, který se snažil prodávat nějaké džíny. Jarda mi tady v létě říkal, že žije tím, jak by chtěl na Kladně vybudovat tréninkovou halu pro mládež. Nemyslím ale, že by šel do politiky. Dnes Jarda Jágr společně s Petrou Kvitovou jsou jediní sportovci, kde se mi opakovaně stává, že někdo aktivně nabízí peníze na reklamu a sponzoring. U všech ostatních musím peníze shánět. U Petry je to dané dvojnásobným vítězstvím ve Wimbledonu, což je hrozně silná značka.

* HN: Přesto letos ve finále Wimbledonu poražená Kanaďanka Bouchardová díky marketingu vydělala víc peněz. Čím to je? Že Petra Kvitová odmítá na rozdíl od řady tenistek hrát mimo kurt roli sexy panenky, jak požadují sponzoři?

Myslím, že Petra nikdy nechtěla a nebude hrát sexy panenku. Chce být úspěšná sportovkyně. Já ji proto tlačím jen do akcí, kde chci, aby vypadala zdravě a sebevědomě. Vím, že ona svou přirozenou mentalitou není takový ten sexy typ, který si lehne na gauč, stáhne podprsenku a dá si ruce na prsa. To určitě ne. Petra je poměrně uzavřená do sebe, koncentruje se na svou kariéru. Na turnajích po zápase nebo po tréninku okamžitě odjede na hotel a čte si. Přitom má velký potenciál, vždyť v celém tenisovém světě včetně mužů je sedmou nejprodávanější značkou. Ale pozor – byznys okolo sportu má nejkratší paměť. Po prvním vítězství ve Wimbledonu v roce 2011 dostala nabídku od firmy Rolex na 400 tisíc dolarů, ale než to stačila podepsat, tak prohrála v prvním kole dva turnaje v Americe, a Rolex rázem ztratil zájem.

* HN: Proč nevyšel záměr získat Ivana Lendla jako nového trenéra pro Tomáše Berdycha? Na čem to vlastně zkrachovalo?

Snažil jsem se tomu v poslední fázi trochu napomoci, pracoval jsem na tom v Česku i Americe. Lze říci, že se nepotkali v pravý čas, kdy by oba chtěli. Jejich manažeři se o tom začali spolu bavit letos v létě, ale neshodli se, posunulo se to dál a tím se trošku nešťastně prodloužil čas. To už Ivan po dlouhé době prodal svůj dům s tím, že si chce postavit nový. A že už tudíž nemá tolik času na tenis. Tomáš se zase od původní trošku nedůvěry pro osobnosti v rolích trenérů přesvědčil, že dříve bezejmenní hráči jako Chorvat Čilič nebo Japonec Nišikori se díky tomu posunuli dál. A najednou po spolupráci toužil. Jenže se už nepotkali s Ivanem v čase. Škoda, já byl šokovaný na jedné schůzce, když Ivan vytáhl čtyřstránkovou analýzu Tomášovy hry. Ale Tomáš dál hledá trenéra, má představu, kterou mi doporučil Ivan.

* HN: Proč se vám nelíbí, že muži i ženy v tenise berou stejně? Jdete proti dnešnímu proudu prosazování nejrůznějších kvót a genderové rovnoprávnosti?

Za tímto svým názorem stojím, ať se na mě Petra Kvitová nezlobí. Ale zápasy na tři vítězné sety, to jsou gladiátorské hry. Když vidíte finále Wimbledonu, které letos Petra vyhrála za 55 minut, což je samozřejmě skvělé, ale to je doba, kdy chlapi odehrají jeden set. Já kvůli tomu prosazoval, aby se mužský Davis Cup také hrál jen na dva vítězné sety. Neúspěšně. Kvůli délce televizních přenosů ztrácíte podporu televizních společností, které nechtějí ty pěti-, šesti- nebo sedmihodinové zápasy s nejasným koncem. Úmorné to není jen pro televize, vždyť takové bitvy v celoročně neskutečně nabitém kalendáři ničí i ty tenisty.

* HN: Vraťme se domů – vy vlastníte dva nejlepší tenisové kluby v Česku, pražskou Spartu a Prostějov, které se ve většině kategoriích potkávají ve finále. Jak takový střet prožíváte? A je pravda, že nechcete, aby Sparta vyhrávala?

Budu upřímný – není to pro mě příjemná situace. Jak se říká, peníze jsou až na prvním místě. V Prostějově máme výhodu, že máme poměrně velkou podporu města i kraje. Dohromady tam na mládežnický tenis dostávám nějaké čtyři miliony korun ročně. Zatímco v Praze dostávám od magistrátu a městské části dohromady asi 700 tisíc korun. Vždycky říkám sparťanskému sportovnímu řediteli Luxovi (chudák, on by to chtěl vyhrát): Petře, je to trošku o penězích, já ty tituly prodám v Prostějově lepší než tady. Ale těm dětem to říct nemůžete.

* HN: Proč jsou dnes úspěšnější ženy než muži? Možná to neplatí jen v tenise, v soutěži Sportovec roku vyhrávají od roku 2006 jen ženy.

Těžko říct, jestli je to jen nějaký výkyv nebo je tam nějaký společný jmenovatel. Platí, že mužský tenis je konkurenčně náročnější. Teď se v tenise holkám daří, ale byla doba, kdy to po odchodu Mandlíkové, Novotné vypadalo bídně. Asi platí, že dnes to mají holky promyšlenější, na Petře Kvitové nebo Lucce Šafářové vidím, že jsou velice pracovité. U kluků se nám – řeknu to lehce pejorativně – bohužel nerodí ti z proletářských rodin. Příběhy, že se rodiče zadlužili, aby dětem zaplatili špičkovou tenisovou přípravu, už neexistují. Co byl dřív hlavní tahák pro tenisty? Dostat se ven, nečekat na výjezdní doložku a vydělat nějaké peníze. Dnes vám kluk z finančně dobře zajištěné rodiny pracuje na trénincích do patnácti let, pak dostane zahraniční stipendium nebo mu dobře vydělávající táta ochotně zaplatí studia v cizině.

* HN: V jakém aktuálním stavu je řevnivost s konkurenční Štvanicí, kde je prezidentem klubu Václav Klaus? Vaše vztahy s ním se asi zhoršily poté, co exprezident prohlásil, že „Petru Kvitovou dostali do spáru lidé, kteří se ji snaží marketingově využívat“…

A ona pak po této kritice vyhrála masters. S Václavem Klausem jsme měli dobrý vztah, ale jeho příchodem na Štvanici se totálně pokazil. Dneska se pozdravíme. Klub 1. ČLTK je pro nás velice silnou konkurencí, Sparta pro něj je solí v očích. Musím říct, že ten souboj není moc příjemný tím, že v čele tam stojí exprezident Klaus, jenž má samozřejmě spoustu kontaktů a řadu příznivců.

Miroslav Černošek (66) Narodil se 27. dubna 1948, vystudoval divadlo, literaturu a film. Před listopadem 1989 pracoval v textilce OP Prostějov. Jeho druhou manželkou se stala bývalá tenistka Petra Langrová. Tu si vzal v Monaku, dříve u něj pracovala jako ředitelka tenisových akcí. Z prvního manželství má dvě dcery a díky nim čtyři vnoučata. Do Česka přivezl NHL nebo už několikrát nejrychlejšího sprintera planety Usaina Bolta. Je majitelem agentury Česká sportovní, která se stará například o tenisové hvězdy Tomáše Berdycha a Petru Kvitovou. Má velkou zásluhu na týmových vítězstvích Česka v Davis Cupu a Fed Cupu. Sní o tom, že jednou do Česka přiveze fotbalový velkoklub Real Madrid.

ČERNOŠKOVY HVĚZDY TOMÁŠ BERDYCH Nejlepší český tenista současnosti hrál v roce 2010 ve finále Wimbledonu. Je dvojnásobným vítězem Davis Cupu a nyní 7. hráčem světa. PETRA KVITOVÁ Dvojnásobná vítězka Wimbledonu třikrát dotáhla Česko k vítězství ve Fed Cupu a momentálně jí patří ve světovém žebříčku 4. místo. JAROMÍR JÁGR Olympijský vítěz, dvojnásobný mistr světa a dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru ve dvaačtyřiceti letech stále pokračuje v NHL v týmu New Jersey Devils. LUCIE ŠAFÁŘOVÁ Sedmadvacetiletá tenistka vyhrála v singlu pět turnajů WTA a podílela se na třech titulech českého týmu ve Fed Cupu v posledních letech. JAKUB VORÁČEK Hokejový mistr světa z roku 2010 začínal v Kladně, nyní hraje v NHL za Philadelphia Flyers a vede bodování Čechů v soutěži. MIROSLAVA KNAPKOVÁ Úspěšná veslařka už získala ve skifu všechny nejdůležitější medaile, je mistryní světa, Evropy a olympijskou vítězkou. ŠÁRKA STRACHOVÁ Lyžařská mistryně světa ve slalomu 2007 má vedle dalších dvou medailí z MS také bronz z olympijských her ve Vancouveru 2010. LUKÁŠ KRPÁLEK Teprve čtyřiadvacetiletý judista už vybojoval titul mistra světa a Evropy a je velkou nadějí pro olympiádu v Brazílii. Foto: ČTK, Reuters