ZKO ČUS Zlín

Ženská tenisová pohádka pokračuje

10.7. 2019

V málokterém sportu se Češkám daří tak jako v tenise. Potvrzuje to i právě probíhající Wimbledon, v němž se do osmifinále probojovaly hned čtyři české hráčky.



Zase ty Češky. Po pěti letech se mezi nejlepších šestnáct tenistek londýnského Wimbledonu dostaly čtyři hráčky s českou vlaječkou za jménem. Domácí tenis tedy drží nad vodou ženy. Proč se stejně nedaří i mužům?



Pokud nepočítáme atletiku, pod kterou spadají desítky disciplín, tenis disponuje v individuálních sportech v České republice největší členskou základnou. Přesto výkony českých tenistek na letošním Wimbledonu budí obrovskou pozornost.



Žádný jiný stát neměl v osmifinále turnaje hraném v All England Clubu tak početné zastoupení (kromě Češek zůstaly v pavouku tři Američanky, dvě Ukrajinky a dalších sedm hráček různých národností).



Navíc Barbora Strýcová a Karolína Muchová postoupily do čtvrtfinále.



Proč se českým tenistkám daří v posledních letech o tolik víc než tenistům? Vždyť do hlavní soutěže letošního Wimbledonu zasáhlo v singlu hned jedenáct žen a jen dva muži.



„Myslím si, že je to dáno tím, jak se holky z Česka mezi sebou motivují. Nová generace holek vidí, co všechno obnáší být na vrcholu. Navíc máme u nás možná vůbec nejlepší trenérskou školu, ale podle mě za úspěch může hlavně ta zdravá rivalita,“ uvedla pro Deník N tenistka Andrea Sestini Hlaváčková.



„Naopak mezi klukama to v posledních letech není. Kromě Tomáše Berdycha a Jiřího Veselého tady není žádný další lídr, který by mohl mladé tenisty inspirovat,“ podotýká stříbrná medailistka ve čtyřhře na olympijských hrách v Londýně v roce 2012.



V elitní stovce žebříčku ATP momentálně nefiguruje ani jeden český tenista, naopak v žebříčku WTA zastupuje Českou republiku mezi stovkou nejlepších hned sedm hráček (z toho tři jsou dokonce v první patnáctce – Karolína Plíšková, Petra Kvitová a Markéta Vondroušová).



„Myslím si, že k dosažení úspěchu potřebují holky trochu méně než chlapi. V chlapském tenise je to těžší, více vyrovnané a rozhoduje každá maličkost. Holky si stále mohou určité aspekty hry nahradit jinými, to u kluků už dnes nejde,“ vysvětluje Daniel Filjo, který posledních deset let piplá hráčky pro světový tenis od žákovských kategorií.



ZA VŠÍM HLEDEJ KONKURENCI



Právě šéftrenér tenisové Sparty obrušoval talent mimo jiné Kateřiny Siniakové a působí také u mládežnických výběrů.



„Na druhou stranu i ženský tenis jde pořád nahoru a holky to budou mít v blízké budoucnosti těžší a těžší, protože hráčky se čím dál tím častěji připravují s klukama. A třeba nastupující generace okolo Amandy Anisimové nebo Dajany Jastřemské je zase o něco lepší než holky před, řekněme, pěti lety. Navíc nahoru jdou i méně tradiční tenisové státy jako Rumunsko, Čína nebo Japonsko,“ upozorňuje.



Podle České unie sportu je v tenisových mládežnických kategoriích o téměř tři a půl tisíce více chlapců (18,7 tisíce) než dívek (15,2 tisíce), přesto momentálně dělí nejlepší Češku a Čecha v žebříčcích WTA a ATP 107 míst (Karolína Plíšková je 3., Tomáš Berdych 110.)



„V momentálním stavu českého tenisu hraje roli i to, že se holky v posledních letech střídají na úplném vrcholu žebříčku. Začala to Petra Kvitová, kterou dohnala Lucie Šafářová. Teď se přidala zase Karolína Plíšková s tím, že se Kvitová dokázala vrátit a drží se na vrcholu,“ říká Sestini Hlaváčková.



Bývalá 58. hráčka v singlu a světová trojka v deblu vyrůstala tenisově v Plzni mimo jiné vedle Barbory Strýcové. „Andrea měla okolo sebe od dětství výborné hráčky, takže se navzájem tahaly nahoru. Jenže vnímám, že se v posledních letech velké talenty soustředí do třech klubů. Konkrétně do Prostějova, Sparty a na Štvanici, čímž konkurence v menších klubech slábne,“ varuje Filjo.



VYDRŽET I BĚHEM ZLOMOVÝCH LET



„Když hledáte nějaký sport pro holku, je pro ni tenis atraktivní. Kluci mají přeci jen výše postavený hokej a fotbal. Holky si pak vybírají z tenisu a atletiky,“ shoduje se Filjo s šéfem Českého tenisového svazu Ivem Kaderkou, který podobně hovořil pro týdeník Respekt.



Pro srovnání: hokejistů do osmnácti let je v Česku necelých 21 tisíc, stejně starých fotbalistů všech výkonnostních kategorií téměř 153 tisíc. Dva tuzemské nejpopulárnější sporty ukrajují ženskému tenisu mnohem menší kus členské základny – Česká unie sportu eviduje 1100 mladých hokejistek a přibližně desetkrát víc fotbalistek.



Názory Filja a Kaderky potvrzuje třeba příklad českého reprezentanta Dmitrije Jaškina, který si v dorosteneckém věku vybral dráhu profesionálního hokejisty.



„Do patnácti let hrál vrcholově i tenis. Potom bylo na něm, jestli si vybere hokej, nebo tenis, ale říkal jsem mu, že si musí vybrat, protože oba sporty nešly dělat naplno,“ vysvětloval před devíti lety pro Lidové noviny Dmitrijův otec Alexej Jaškin, legendární obránce, který zanechal největší stopu v hokejovém Vsetíně.



Úspěchy českých tenistek lákají i ctižádostivé rodiče. V dnešním profesionálním sportu mají ženy právě v tenise největší šanci zabezpečit se do konce života. Například devětadvacetiletá Kvitová už na turnajích WTA vydělala téměř 30 milionů dolarů (jen pět tenisek si v historii přišlo na více peněz), o dva roky mladší Plíšková přes 17 milionů. Kromě toho hráčky mají příjmy z reklam.



„Občas se potkávám s rodiči, kteří si myslí, že když dají dceru na tenis, úspěch přijde automaticky,“ směje se Sestini Hlaváčková. „Samozřejmě i u nás na Spartě jsou hráči a hlavně rodiče ambicióznější, ale na druhou stranu se nestává, že by přišli rodiče s předškolním dítětem a očekávali, že z něj vyroste světová hvězda,“ líčí Filjo.



Na letošním Wimbledonu se dostala mezi nejlepších šestnáct hráček také Američanka Cori Gauffová, teprve patnáctiletá hráčka ze čtvrté stovky žebříčku. „Řekl bych, že se spíše jedná o výjimku, protože Gauffová je vyspělá a vypadá na osmnáct nebo devatenáct let. U tenisu stále platí, že zlomové roky zůstávají okolo patnácti nebo šestnácti let,“ vysvětluje trenér.



„České výběry do dvanácti nebo čtrnácti let vyhrávají opakovaně mistrovství Evropy, takže laťku máme nastavenou vysoko. Bude ale potřeba, aby si rodiče uvědomili, že právě v těchto kategoriích děti často vyčerpají a v těch zlomových letech po patnáctých narozeninách už jim chybí motivace do toho pořádně šlápnout a zabojovat o možnost zahrát si světový tenis. Pokud se tohle změní, nemám o budoucnost strach,“ přeje si Filjo.



Myslím si, že k dosažení úspěchu potřebují holky trochu méně než chlapi. V chlapském tenise je to těžší, více vyrovnané a rozhoduje každá maličkost. Holky si stále mohou určité aspekty hry nahradit jinými, to u kluků už dnes nejde. Daniel Filjo tenisový trenér



Hned čtvrtinu osmifinalistek letošního Wimbledonu tvořily české tenistky – zleva



Petra Kvitová, Barbora Strýcová, Karolína Plíšková a Karolína Muchová.



Úspěchy českých tenistek lákají i ctižádostivé rodiče. Právě v tenise mají ženy největší šanci zabezpečit se do konce života.