ZKO ČUS Zlín

Plavecký stadion v Podolí ...

26.6. 2019

Plavecký stadion v Podolí byl navržen na kulturní památku, plavala v něm i lady Diana



PODOLÍ Rozpálený začátek léta vyhání Pražany k vodě, zejména do plaveckého stadionu v Podolí, který provozuje Česká unie sportu. Bazén denně navštíví až pět tisíc lidí a podle mluvčího provozovatele Jiřího Uhlíře je možné, že se návštěvnost ještě zvýší.



Za poslední dekádu se ve městě otevřely například plavecké areály Jedenáctka či Aquacentrum Šutka. Podle architekta Zdeňka Lukeše je však jediným architektonicky cenným objektem tohoto druhu podolský areál, který byl otevřen spartakiádními závody 24. června 1965.



V poslední době vznikaly zajímavé plavecké areály v rámci České republiky jen mimo Prahu – například v Brně či v Litomyšli. Architekt by si přál, aby právě areál v Podolí získal památkovou ochranu. Ta by ovšem mohla znamenat komplikace v případě zájmu vlastníka areál přestavět či upravit kvůli navýšení kapacity.



Návrh památkové ochrany mají na stole již roky úředníci ministerstva kultury. „Areál představuje ojedinělý doklad významné sportovní architektury raných šedesátých let. Svým pojetím se plně hlásí k modernímu proudu mezinárodního stavitelství. Jde o mimořádně kvalitní a nadčasovou architekturu využívající organických motivů. Především ty jsou v české scéně velice vzácné,“ je uvedeno ve zdůvodnění Národního památkového ústavu, proč prohlásit plavecký stadion za památku. Dokument má přitom datum z dubna 2015. Vše ale stojí na byrokratických překážkách.



Zmatky v katastru



„Ministerstvo kultury u tohoto podání řeší základní předpoklad pro případné prohlášení za kulturní památku, a to určení předmětu (rozsahu) řízení a na to navazující určení okruhu účastníků řízení,“ uvádí pro MF DNES mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl.



„Ministerstvo požádalo o vyjádření stavební odbor Úřadu městské části Prahy 4, který 13. května 2019 uvedl, že ve správním archivu byla sice vyhledána příslušná dokumentace, nicméně že bez podrobnějšího stavebně technického průzkumu nelze jednoznačně uvést, které stavby jsou samostatné a které jsou vzájemně propojeny,“ pokračuje Häckl.



Dodala, že zmíněný stavební úřad napsal, že plavecký stadion je zakreslen v katastru nemovitostí tak, že to neodpovídá skutečnosti. „Ministerstvo kultury tedy bude muset ve spolupráci s dalšími subjekty nejprve postavit najisto rozsah předmětu řízení a v návaznosti na to určit okruh účastníků řízení, aby bylo možné v souladu s právními předpisy pokračovat ve vyřizování této věci,“ dodala Häckl.



Unie sportu plavecký areál provozuje a také je zapsána na katastru nemovitostí jako vlastník. Mluvčí organizace se ale k řízení o památkové ochraně odmítl vyjádřit s tím, že se unie dozvěděla o možnosti památkové ochrany pouze z médií a nikdo ji v této věci neoslovil.



Slova ministerstva se nelíbí Zdeňku Lukešovi. „Odpověď působí zmatečně a nevyjadřuje dobrou vůli, aby se ten případ co nejrychleji vyřešil,“ míní architekt, který si ještě nedávno vzhledem k jedinečnosti stavby myslel, že stadion již památkovou ochranu má.



Nejlepší stavba 60. let



„Podolský areál je jednou z nejlepších věcí, které se u nás postavily během šedesátých let. Myslím, že v té době tady nevzniklo moc staveb, které jsou takto unikátní. Autorem projektu je Richard Ferdinand Podzemný, který se svým dílem významně zapsal i během meziválečného období,“ říká Lukeš a upozorňuje, že podolský stadion je nejlepší Podzemného poválečnou stavbou.



Ačkoli Podolí a nedaleký Braník byly k metropoli připojeny už ve dvacátých letech, na snímcích z dob výstavby, která probíhala v letech 1960 až 1965, je patrné, že bezprostřední okolí se změnilo k nepoznání. Tehdy totiž místo nezapřelo svůj venkovský ráz. Jediné, co prozrazuje, že stavba vznikala na území Prahy, jsou nedaleké tramvajové koleje. „V místě plaveckého stadionu je dodnes velmi cenná krajinná scenerie a myslím, že ten projekt byl do této lokality vsazen velice decentně,“ říká Lukeš.



Kromě architektonického řešení se k podolskému areálu vážou i jiné zajímavosti. Málokoho kvůli odlišné terénní úrovni napadne, že stadion je jen asi 200 metrů vzdálen od areálu České televize. Oba objekty mají dokonce společné sítě.



„Podolský areál je historicky propojen s vodním okruhem České televize. V současné době již ale technologie není využívána,“ uvedla pro MF DNES mluvčí veřejnoprávní televize Karolína Blinková. K dalším podolským zajímavostem patří, že tu v 90. letech plavala i slavná princezna z Walesu Diana při návštěvě Prahy.



Střecha hledištěm Na snímku z výstavby plaveckého areálu (1960) je patrný tvar střechy vnitřního 50metrového bazénu, která zároveň tvoří tribunu venkovních bazénů. Ty mají 50 a 33 metrů, menší je u skokanské věže. Foto: ČTK



Tobogan K Podolí patří i vodní radovánky v toboganech a na skluzavkách. Foto: Petr Topič, MAFRA