ZKO ČUS Zlín

Zamávalo to se mnou

4.2. 2019

Miroslav Pelta o panické atace, cele po Dahlgrenovi, zášti, Berbrovi, odchodu ze STESu a svém Jablonci



Byl mocným mužem sportovního světa, jeho vliv už sahal i dál. Během jediného dne, 3. května 2017, se mu změnil život. Z vlivného funkcionáře se stal vazebně stíhaný Miroslav Pelta. „Pořád jsem se s tím nevyrovnal,“ říká bývalý předseda fotbalové asociace.



Jak kauza zamávala s vaším osobním životem?



„Zamávala hodně. Byl jsem člověk, který zastával a ztratil významné funkce v Českém olympijském výboru, České unii sportu a samozřejmě na fotbalové asociaci. Nejvíc mě ale bolí, že jsem ztratil postavení, které jsem si vydobyl na mezinárodní fotbalové scéně. Byl jsem místopředsedou komise pro národní svazy při UEFA. To mě zasáhlo nejvíc. Netajil jsem se, že jsem měl vnitřní ambici kandidovat do výkonného výboru UEFA. Učil jsem se kvůli tomu i anglicky. Dosud jsem se s tím nevyrovnal, protože jsem přesvědčený, že jsem nic nespáchal. Tím pádem to ve mně vzbuzuje ještě větší zklamání. Pro český sport, hlavně pro český fotbal, a pro Českou republiku jsem toho v zahraničí hodně udělal. Tímto jsem ztratil společenské postavení a jsem vnímaný velice negativně. To je pracovní stránka věci. Je tu ještě osobní, protože to má velký dopad na atmosféru v mé rodině. Té to taky neprospělo. A je tu navíc jiný dopad kauzy.“



Který?



„Zdravotní. Já své práci dával od rána do večera sto procent, soboty i neděle. To se už tehdy podepsalo na mém zdravotním stavu, když se u mě před lety projevily psychické problémy, panické ataky. A v téhle nové situaci ve vazbě se to rapidně zhoršilo. Nejvíce na mě dolehlo těch 48 hodin v cele předběžného zadržení. Ten problém se mi tam znovu spustil a já se teď pořád a už dlouho dávám dohromady, abych si srovnal svou hlavu a psychiku. Já už ve vazbě věděl, co dokáže panická ataka, tak jsem na to byl trochu mentálně připravený. Ale stejně mě tahle věc mimořádně zaskočila.“



Panická ataka, to je něco jako nesnesitelná úzkost?



„Panická ataka je věc, kdy je vám hrozně zle a nevíte, co se s vámi děje. Jestli máte infarkt, mrtvici, cokoli. Nemáte to, je to psychické. A nemá na to vliv, jestli jste veselý nebo smutný. Já nemám žádné deprese, žádné zdravotně neřešitelné situace. To je psychická nemoc. Zaseknu se a nevím, co bude. Poprvé mě to potkalo, když jsme hráli s Jabloncem kvalifikaci Evropské ligy na Kypru s Apoelem (rok 2010). Bylo horko, dusno, byl jsem ve vodě, lamentoval si a přednášel něco o moři… A skončil jsem v nemocnici na kapačkách. Prášky a vyhýbáním se stresu se to daří dostávat pod kontrolu.“



Co se dělo, když vás to potkalo v cele?



„Jak se mi udělalo špatně, tak jsem byl převezen do vazební věznice v Brně, na psychiatrické oddělení. Byl jsem na cele 524, to si pamatuju jako dneska, a dozvěděl jsem se, že posledním uživatelem této cely přede mnou byl Kevin Dahlgren. To na mě taky dolehlo, když jsem ležel na posteli po člověkovi, který zavraždil čtyři lidi. To mi teda nepřidalo na optimismu. Na psychiatrii, bez televize, rádia, jenom mříže. Nejlíp mi nebylo.“



Vrací se vám do hlavy myšlenky na celu předběžného zadržení?



„Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Vždycky, když vidím nějakou akci v televizi, když někoho zatýkají, protože ty zásahy jsou poměrně často, tak si říkám: Ty brďo, to jim nepřeju. Myslím na ty lidi, protože úroveň cel předběžného zadržení je nedůstojná. To je největší rána, kterou člověk může dostat.“



Když jste se vrátil na svobodu, všechno bylo jinak. Přišel jste o funkce, fotbal řídí jiní. Změnilo to názor na lidi ve vašem okolí?



„Já nemám člověka, jediného, na kterého bych se zlobil.“



Nemyslím zášť. Spíš chování lidí ve vašem okolí.



„Já bych řekl, že lidi, kteří mě znají osobně, mi zůstali. Protože já jsem speciální a ti lidé se těšili, že mě zase uvidí. Žádnou velkou ztrátu nepociťuju. Ale s odstupem nejvíc se to celé projevilo na komerčních příjmech. Kauza mi zkomplikovala jednání s bankami v mých privátních věcech, a jak už jsme se bavili minulý rok, způsobilo to ztrátu padesáti procent partnerů pro jablonecký klub. Po téhle stránce jsem utrpěl tu největší újmu. A taky mě mrzí, jak se pohlíží na fotbal.“



Jak to myslíte?



„Svaz jako právnická osoba je také obviněný. Obecně se na něj pohlíží jako na sport, který způsobil tu krizi. Ale čas ukáže, že na rozdíl od jiných subjektů ve sportovním odvětví se fotbal choval naprosto transparentně. Jestli někde byl a nadále je pořádek, tak je to na fotbalové asociaci. My jsme byli průkopníci toho, aby věci byly dohledatelné a transparentní.“



Pokud se vaše kauza uzavře ve váš prospěch, budete se chtít vrátit do čela FAČR?



„Až se to uzavře, tak si na to sedneme. Teď neplánuju. Nevím, jaká bude celospolečenská situace, také jaká bude situace u mě. A taky už mi není dvacet.“



Místopředseda FAČR Roman Berbr však říkal, že prý už zpátky ani sám jít nechcete. Že jste mu to sám řekl. Je to tak?



„Jsem ve fázi, kdy se plně koncentruju na klub, a musím říct, že mě to baví. Vezměte si, co mě potkalo. Všichni tehdy říkali, že to je konec Jablonce. A my byli za rok 2018 druhé nejúspěšnější mužstvo za Slavií, jarní část jsme dokonce vyhráli o osm bodů. Ten klubový úspěch, který jsem si dávno přál a dělal pro něj maximum, přišel v té nejtěžší chvíli. O to víc jsem si ho užil. Strašně jsem si to užil. Vždyť my byli na postup ze skupiny Evropské ligy, kdybychom byli jen trochu zkušenější. To je zázrak. Občerstvilo mě to.“



Berbr taky říká, že už by vás lidi z vedení fotbalu ani nepřijali, kdybyste se chtěl vrátit…



„Vidím to tak, že předseda už nejsem a neplánuju jím být, dokud nemám vyřešenou osobní věc, která není vůbec sranda.“



Krom toho, že nadále pevnou rukou řídíte Jablonec, jaký je váš vliv na české fotbalové dění?



„Kromě pozice předsedy v krajském fotbalovém svazu v Libereckém kraji nemám žádnou jinou funkci. Co se týče republikové úrovně, tak žádný vliv nemám a hlavně ani žádný vliv mít nechci. Jsem rád, že po mém odchodu z funkce předsedy svazu po mně nezůstali žádní kostlivci, že jsem neudělal něco, s čím by se asociace neuměla vypořádat.“



Po návratu z vazby jste byl jistý čas v čele STES. Proč už nejste?



„Byl jsem předsedou představenstva společnosti STES a ne všem partnerům se zamlouvalo, že jsem tam zrovna já. Když jsem se tedy dozvěděl hned první indicii, že to někdo nevidí jako vhodné, a byl to zrovna subjekt, který něco znamená v byznysu i společensky, tak jsem si vyhodnotil, že do doby, než bude rozhodnuto o mé vině nebo nevině, zůstanu v ústraní a budu jen v Jablonci.“



Padla na vás zase špatná nálada, když jste se dozvěděl, že pro někoho nejste vhodný?



„Jsem člověk, který naslouchá různým názorům, i když si ostatní myslí, že ne. A když mi někdo řekne: ‚Hele, Míro, máme tě rádi, ale teď jsi nevhodná figura‘, tak to beru. Takhle jsem se zachoval i v komunální politice, když jsem po dvaceti čtyřech letech nekandidoval.“



Netlačil na vás i někdo z vedení FAČR, abyste odešel z předsedy STESu?



„S některými lidmi ze svazu jsme o tom mluvili, mám velmi dobré vztahy s předsedou i s dalšími lidmi, a vyhodnotili jsme si, že pro všechny strany bude lepší, když se ve vedení jakékoliv společnosti pod FAČRem nebudu vyskytovat.“



Říkáte, že s předsedou asociace Martinem Malíkem máte velmi dobrý vztah. Jak ho hodnotíte v jeho funkci?



„Martin Malík je jiný předseda, než jsem byl já. On je daleko větší úředník, přirovnal bych to k situaci, kdyby tady byla úřednická vláda a on byl její premiér. Umí ty procesy z hlediska porad a podobně, já byl spíš předseda živelný, vyjednavač v tom prostředí. V tom jsme naprosto odlišní.“



To „úřednická“ zní spíš jako přechodná…



„Nechci říct, že je to přechodné, ale mám ho tak zařazeného, působí na mě tak v té pozici. Jako úředník, ne jako klasický předseda. Ale snaží se udělat maximum, aby bylo jeho předsednictví úspěšné, aby po něm něco zůstalo. A nemá to přitom jednoduché. Viděl bych to ovšem tak, že na to, že je nováček ve fotbale, si vede velmi dobře.“



Nicméně faktickým vládcem českého fotbalu je Roman Berbr, podepisujete?



„To, že je Roman Berbr vládcem, je pravda. Myslím, že já byl jediným člověkem ve fotbalovém prostředí, pod nímž Roman Berbr faktickým vládcem nebyl, ale měl taky značný vliv, protože ovládá českou komoru a z toho vychází jeho postavení.“



Dá se mu čelit?



„Tím, že vznikla LFA (Ligová fotbalová asociace), tak jediné pnutí může být jen v komisi rozhodčích. Vidíte, že k nějakým změnám v ní došlo. Ale jinak v tom není problém, jestli je Roman Berbr vládcem, nebo není. Svaz má reprezentace, kraje a okresy, liga je samostatná. A ta si to nenechá vzít z ruky.“



Zmínil jste komisi rozhodčích. Vy jste přivedl Michala Listkiewicze, jeho pak nahradil Jozef Chovanec. Jak tuto změnu hodnotíte?



„Tím, že jsem instaloval Listkiewicze, který má mezinárodní postavení, a tím, že jsem instaloval i Petra Mlsnu na ten běžný provoz, tak jsem z klubů cítil, že to byla záruka. Hlavně co se Petra Mlsny týče, u něj mě mrzí, že už nemá pozici, jakou měl. On byl zárukou, že nemůže dojít k žádným výkyvům, excesům. Jako by z něj šel malinko strach.“



Neměl blíž k některému z klubů?



„Jestli je něco nesmysl, tak tohle. Já ho mám v paměti jako nebezpečného člověka, víte, jak to myslím. V dobrém. Tím svým postavením (Mlsna je legislativní náměstek na ministerstvu vnitra), by strašil každého nepoctivého. Já ho mám zařazeného jako slušného člověka.“



Byl jste jako majitel klubu za dob Listkiewicze klidnější?



„Mám historicky nějaké postavení. Ke každému jsem se navíc vždycky choval slušně a korektně, po nikom jsem nic nechtěl. A vrací se mi to v tom, že pro Jablonec, jestli je tam Listkiewicz, Mlsna nebo Chovanec, je to v pohodě. V komisi ale prostě došlo ke změnám, já je respektuju a za Jablonec si nemám na co stěžovat. Občas samozřejmě vidím situaci a říkám si: ‚To je nějaký prapodivný.‘ My jsme jako národ ovšem nemocní, za vším vidíme účel, a já do té kategorie patřím taky.“



Taky jste něco prožil…



„No, já vidím všude trávu růst. Člověk si říká: ‚Už nejsem předseda, tak nás seřežou…‘ Ale tohle je na generace, než nás to pustí, než generální ředitel nebo majitel nebudou řešit, kdo je píská o víkendu. Mám zkušenosti z Německa, z Anglie, tam jim je úplně jedno, jestli je píská Pepík nebo Tonda.“



K rozhodčím patří videorozhodčí. Pořád platí, že nejste zastáncem tohoto projektu?



„Nejdřív jsem si říkal, že je to blbost, pak zase, že to není blbost, teď se přikláním k lidem, kteří jsou z toho zmatení. Vidím situaci, říkám si: ‚To je jasný.‘ Pak jde rozhodčí na video a je to jinak. Když jsem viděl poslední podzimní kolo Jablonec–Slavia (0:2), to mi hlava nebere, že rozhodčí neuznal gól na 1:1.“



Jak hodnotíte kauzu, na jejímž konci stálo odvolání sportovně–technického ředitele asociace Michala Prokeše?



„Jedna věc je jeho postavení v otázce sportovní kvality. Dělal technického ředitele svazu a šéfoval akademiím, má znalost fotbalu. Je v tomhle ohledu mužem číslo jedna v České republice, za tím si stojím. Druhou věcí je, že něco nezvládl a udělal chyby, které byly příčiny jeho konce. To nebylo z jeho strany normální.“



Myslíte problémy s čerpáním karty.



„Ano. To, co se stalo, by neobstálo v žádné firmě. Ale po sportovní stránce a pracovním nasazení byl super, rozjel akademie, postavil to celé na nohy a dneska to funguje, všude si to pochvalují. Zanechal velkou stopu, i když jeho konec je teď takový smutný. Ale způsobil si ho sám.“



Hodně se říká, že pravým důvodem jeho konce bylo to, že ohrožoval Romana Berbra. Je to možná verze?



„Já si myslím, že to je úplná blbost. Romana Berbra neohrožuje nikdo. To je člověk, který dokud bude chtít být místopředsedou svazu a bude chtít mít tu pozici v hnutí, kterou má, tak ji mít bude. Ten jeho vliv se navíc ještě posiluje na Moravě, kterou dříve neměl.“



Pojďme k Jablonci. Mluvili jsme o skvělém roku 2018. Teď odešli Masopust, Hanousek, Lischka má vážné zdravotní komplikace, Trávník je zraněný. Přicházejí těžší časy?



„Jedna věc jsou těžší časy v přípravě, ale hodnoťme to, až budou mistráky. V žádném případě neopouštíme myšlenku, že chceme skončit do první šestky. Máme to rozehrané dobře a dost kvalitní mužstvo na to, abychom to uhráli. Samozřejmě je potřeba říct, že nám odešel Masopust, což považuju za velké oslabení, a Hanousek, ale tam máme náhradu Sobola, který má výkonnost.“



Rozhodčí? My jsme jako národ nemocní, za vším vidíme účel, a já do té kategorie patřím taky.



Jak vážné to je s Trávníkem?



„Je to velký problém, přestože ten zákrok byl celkem lehký, artroskopie kvůli úlomku menisku. Věřím, že se rychle vrátí, ale první zápas určitě nestihne. Začal však už trénovat.“



Jak to s ním bude ohledně přestupu?



„Jsem rád, že to vypadá tak, že Michal Trávník minimálně do léta zůstane. Je to dobrá zpráva pro trenéra. Celkově je teď nezastupitelný, nejen góly a přihrávkami. Chtěla ho dřív taky Slavia, jednalo se o tom, ale ty věci mají vývoj.“



Prý jste tenkrát do Edenu poslal vzkaz, že by to stálo 50 milionů.



„Jo. A dneska bych jim poslal vzkaz, že už by to nestačilo.“



Jak je to se zdravotním stavem Davida Lischky?



„David Lischka nikdy neměl žádný problém. Pak se zjistilo, že má vrozenou vadu, ale my jsme přesvědčení, že řešení, které zvolil hráč i my, ho vrátí na hřiště. To je náš cíl.“



Před Evropskou ligou přece prošel vyšetřením.



„Prošel, ale asi dělali jen nějaké sono. Prošel tím, nic to neodhalilo. Sparta tahle vyšetření dělá na absolutní top úrovni.“



Co to pro vás znamená?



„Všichni mi volají, že jsme přišli o peníze. Já říkám, že o to vůbec nejde. Já znám jeho matku, rodinu, je to jeden z nejlepších kamarádů mého syna. Znám ho dlouho, vím, co jeho rodina udělala pro jeho kariéru, co všechno musel hráč zvládnout. Udělal všechno, aby byl úspěšný, proto myslím, že je tak silný, aby se dokázal vrátit na hřiště.“



Říkáte, že o peníze nejde. Ale přišel jste o hodně, to je přece nepříjemnost.



„Je to samozřejmě velká (důrazně) nepříjemnost. Jsem člověk, který pracuje s instinktem. Když jsem plus minus měl domluvený přestup Davida Lischky do Sparty za nějaké peníze, koupil jsem Fábryho z Nitry a další hráče, utratil jsem dvě třetiny z toho, co jsem teprve měl dostat. Takže jsem si zatopil pod kotel. Na druhou stranu, co tě neporazí, to tě posílí, takže makám, otravuju partnery a svoje blízké, aby mi v téhle mimořádné situaci pomohli.“



O kolik jste přišel? Říká se, že v součtu s Hanouskem šlo o šedesát milionů.



„Z mého pohledu to je jeden z největších přestupů, které kdy Jablonec realizoval, ale není to tolik. Je to velká částka, ale nerad bych, chápete…“



Prý jste majiteli Sparty Danielu Křetínskému řekl, že chcete být jeho poslední velký kšeft, ne první malý.



„No, přesně tak. (smích) Já to říkal. Sparta se vydala zpátky tou českou cestou a vrací to do normálu, a já v nadsázce říkal, že chci být ještě poslední drahý. Tím, že jsem sparťan, a hlásím se k tomu za každé situace, tak říkám, že ty kluky si vyhlédli správně, a proto jsme jim taky dali zelenou do Sparty.“



Jak se tváříte na to, že Libor Kozák nakonec odešel do Slovanu Liberec?



„Byla to zvláštní situace. Když jsem se dozvěděl, že Kozák uvažuje, že by se vrátil domů, tak jsem začal být hodně aktivní. Když byl zraněný, tak jsem s ním měl jednu velmi příjemnou komunikaci, dodával jsem mu motivaci, že se do toho vrátí. Teď jsme se spolu sešli a já mu řekl, že ho chci oživit, restartovat mu kariéru, protože v druhé italské lize nebyl v základu. Ale on chtěl půlroční smlouvu a Liberec mu ji dal i bez opce, což pro nás v Jablonci není. My když někoho koupíme, tak ho bereme jako investici do majetku.“



Jednáte s Adamem Hlouškem?



„Ano, dal jsem mu nabídku, která platí dál. Hráčův agent Pavel Paska má informovat klub, že kdyby hráč neprodloužil smlouvu, chtěli bychom být vážný zájemce o jeho služby od 1. července.“



To byly ty bomby, o kterých jste mluvil na klubovém webu?



„Myslel jsem si, že to bude buď Kozák, nebo Hloušek. Asi jsem rychleji myslel, vidíte, jak vás ten fotbal občas vytrestá. Ale ještě není konec přestupního období, může se stát cokoliv.“



Byl jsem na cele 524, to si pamatuju jako dneska, a dozvěděl jsem se, že posledním uživatelem této cely přede mnou byl Kevin Dahlgren. To na mě taky nalehlo, když jsem ležel na posteli po člověkovi, který zavraždil čtyři lidi. Dosud jsem se s tím nevyrovnal, protože jsem přesvědčený, že jsem nic nespáchal. Tím pádem to ve mně vzbuzuje ještě větší zklamání.



O případu: Čekáme na spis



PRAHA (šq, jp) – Miroslav Pelta je obviněn ze zneužití pravomocí a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Jak se případ vyvíjí? Pelta, jindy hovorný a bezprostřední, zůstává ve věci svého vyšetřování velmi zdrženlivý. „Čekáme na seznámení se spisem,“ říká Peltův právní zástupce Bronislav Šerák. Ve spisu se mohou objevit věci, které policie dosud obviněným nesdělila. „Uvidíme, co tam bude. Žádnou pohromu tam však neočekávám,“ tvrdí Pelta. „Opravdu jsem přesvědčen, že to, co mi policie klade za vinu, jsem nespáchal.“ Odmítá se více vyjadřovat také ke spekulaci, že případ má politické pozadí. Jeho zadržení totiž proběhlo v době, kdy spolu bojovali tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš. „Já pracuju s fakty a nechtěl bych, aby to mělo politický podtext. Já to takhle neberu, neuvažuju tímto směrem. Beru to tak, že policie měla nějaké podezření na nekalou věc, tak proto to šetří.“ „Klient se v rámci výslechu vyjádřil ke všem skutečnostem, z nichž je podezřelý, a vzhledem k tomu, že se v průběhu vyšetřování neobjevily žádné skutečnosti nové, jeho další výslech nebyl od května 2017 třeba. Do ukončení vyšetřování bychom se k věci již neradi vyjadřovali,“ říká Šerák.