ZKO ČUS Zlín

Hnilička: dovolte mi porovnat sport a kulturu

1.11. 2018

Hnilička: Při vší úctě k celému kulturnímu prostředí, dovolte mi porovnat sport a kulturu



Milan Hnilička



1.11.2018 04:17:03



Poslední říjnový den Poslanecká sněmovna projednala:



Návrh poslanců Milana Hniličky, Patrika Nachera, Věry Procházkové, Jaroslava Bžocha a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Sněmovní tisk měl číslo 241 a šel do prvního čtení.

Předkladatelem návrhu zákona byl poslanec Milan Hnilička, jehož projev si přečtěte v plném znění.



Společně s 51 kolegyněmi a kolegy poslanci vám předkládám k projednání návrh zákona o změně zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, který je projednáván jako sněmovní tisk č. 241.



Od 1. března letošního roku vykonávám vedle funkce Poslanecké sněmovny též funkci vládního zmocněnce pro oblast sportu. Spolupracuji se zástupci sportovního prostředí, ze kterého sám, jako bývalý profesionální sportovec a hrdý reprezentant naší republiky, později klubový a svazový funkcionář, pocházím. Komunikuji s obecními a krajskými samosprávami, pro které se snažím zohlednit jejich potřeby při nastavování pravidel financování sportu na centrální úrovni státu. Má spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, s Ministerstvem pro místní rozvoj nebo s Ministerstvem financí je samozřejmostí, a jsem velmi rád, že od zástupců těchto rezortů dostávám i na svou práci vládního zmocněnce pro sport kladné reakce.



Mnoho kamarádů a známých i spousta cizích lidí se mě ptá, proč to vlastně dělám. Jestli mám vůbec zapotřebí dělat politiku. Často to slýchávám. Vždyť jsi na tom hokejovém svazu měl poměrně dobrou pozici. Já jim odpovídám. Ano. Mám to zapotřebí. Už mě nebaví se dívat na to, kterým směrem se sport v Česku ubírá. Naše děti čím dál méně sportují. Pohybová gramotnost našich dětí je žalostná. A tělocvik se stal jedním z nejméně oblíbených předmětů. Naše národní sporty se úspěšně propadají světovými žebříčky. A jediné sporty, které se ještě dnes vyrovnají světové špičce, jsou vesměs založeny na individuálním přístupu jedince a jeho rodiny, téměř nezávisle na systému státní podpory.



Mám to zapotřebí i proto, že vidím, že sport se venku dělá jinak. Lépe, efektivně. S mnohem lepšími výsledky, ať už na úrovni reprezentace, nebo i všeobecně na úrovni sportování celé společnosti. A tady u nás bohužel vidím a slyším neustálé remcání, jak nic nefunguje. Jak je všechno drahé, jak nemáme potřebná sportoviště. V klubech nemají na základní sportovní vybavení. Jak trenéři, kteří se starají o naše malé holky a kluky dělají svou práci fakticky zadarmo. A já to už nechci poslouchat.



Já bych to chtěl změnit. A proto jsem tady, proto jsem kandidoval do Poslanecké sněmovny, abych pomohl změnit fungování podpory sportu a napravil dnes nelichotivou reputaci všech těch, kteří sport z centrální úrovně řídili.



Co mě ale opravdu štve, a možná bych pro to našel i jiný výraz, když v televizi každou chvíli slyším nebo v novinách čtu o nových a nových kauzách při přidělování sportovních dotací. Tohle se mi příčí, protože vidím, jak to degraduje celé sportovní prostředí, jak to znedůvěryhodňuje všechny ty, kteří v tomto sportu poctivě pracují a dělají to s láskou a velkou obětí na úkor svého volného času, svých rodin a nejbližších a často s použitím svých vlastních peněz, které opravdu nejsou malé.



Když jsem se jako zástupce ANO podílel na přípravě programového prohlášení vlády a jednali jsme se zástupci sociální demokracie, jasně jsme se shodli, že se sportem musíme pohnout a vytvořit novou entitu, která bude nově oblast podpory sportu v České republice řídit. A přestože ho znáte, já si dovolím pro vás všechny, kolegyně a kolegové, odcitovat část znění tohoto uzavřeného programového prohlášení:



Vládní zmocněnec pro sport, podřízený předsedovi vlády, bude ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy koordinovat oblast státní podpory sportu a definovat institucionální, finanční a legislativní parametry pro vznik nové centrální autority, Národní sportovní agentury, která bude komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva.



Takže, dámy a pánové, tady to máme. Do prvního čtení je předložena technická novela zákona o podpoře sportu, která upravuje to klíčové, a to je, že dává možnost vzniku Národní sportovní agentuře. Agentuře, která bude mít za cíl komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva, tedy nás všech.



Chci teď na tomto místě poděkovat všem, se kterými jsem měl tuto technickou novelu možnost komunikovat a připravovat, což bylo napříč politickým spektrem, a kteří se pod ní posléze i připodepsali. Ještě jednou děkuji.



Z jednání, která vedu se zástupci sportovního prostředí, vyplývají jednoznačně závěry a doporučení nejenže to je potřebné, ale je nutné změnit a nastavit nové podmínky podpory sportu tak, aby odpovídaly významu sportu jako veřejně prospěšné činnosti. Při poskytování podpory sportu je naprosto klíčové klást důraz na rychlost, přehlednost, transparentnost, předvídatelnost, stabilitu a průběžnou informovanost.



Asi se ptáte, co myslím tou rychlostí. Uvedu konkrétní příklady. Není absurdní, aby se Jizerská padesátka, která se koná v lednu, dostala jako žádost o projekt ve výzvě v červnu a dotace jí byla přidělena v září nebo až v říjnu, tedy devět měsíců poté, co dojel i poslední závodník tohoto skvělého a prestižního závodu? Tou rychlostí myslím také to, že malý klub, který si v prosinci požádá o dotaci na podporu své činnosti, obdrží dotaci v srpnu následujícího roku, tedy opět až po osmi měsících, co podal žádost.



Já se ptám, jak může sportovní prostředí efektivně a účelně fungovat, což se od něj samozřejmě očekává, když vlastně pořádně neví, jestli mu dotace bude přidělena, jestli nebudou změněny podmínky dotace během doby od vyhlášení výzvy po udělení dotace a vydání rozhodnutí.



Chci tady říci, že rychlostí nevnímám to, že by se peníze bezhlavě a slepě posílaly všem, kteří o ně požádají, ale že je sportovní prostředí průběžně informováno o přípravách výzev, o podmínkách a kritériích, za kterých je možné finanční podporu získat, že jsou s nimi, tedy sportovním prostředím, připravované změny konzultovány a že tak nedochází k chybám a zbytečným administrativním a byrokratickým obstrukcím právě kvůli kterým často dochází k tomu, že kluby, svazy a prostě celé sportovní dění dlouho čeká na požadovanou finanční podporu. Tady vidím nutnost a principiální změnu přístupu poskytovatele dotace ke všem žadatelům o dotaci.



Dále jsem zmínil přehlednost. Zde mám na mysli především vytvoření funkčního rejstříku sportovců, trenérů a sportovních funkcionářů, ale také zavedení rejstříku sportovišť. Vždyť centrální autorita, tedy Ministerstvo školství, zodpovědné za oblast sportu, v současné době pořádně ani neví, kolik je aktivních sportovců, trenérů, klubů, hřišť a sportovišť. Ptám se tedy, je možné v takovém naprosto nepřehledném prostředí udělovat správně a včas, přehledně a efektivně sportovní dotace, které český sport drží nad vodou? Je možné v takovém prostředí očekávat, že se nám s podporou státu podaří vychovat nové olympijské vítěze, nebo že se nám podaří ke sportu, sportování a sportovní činnosti přilákat většinu naší společnosti? Podle mého názoru určitě ne. Takové prostředí tomu jednoznačně nenahrává, nemůžeme se proto divit, když na poslední zimní olympiádě hrála čtrnáctkrát norská hymna, osmkrát holandská a pětkrát rakouská, a nebýt naší fantastické a poměrně autonomně fungující Ester Ledecké, tak bychom tu naši hymnu neslyšeli ani jednou.



Ty země, které jsem zmiňoval, Norsko, Holandsko či Rakousko, nejsou velké jako Spojené státy americké nebo Rusko. Jsou podobně velké jako jsme my, ale ve svých systémech mají vyprecizované /není to přesně to, co nám chybí?/ přehlednost, transparentnost, jasné zacílení podpory a s tím související efektivitu vynaložených prostředků. Mají prostě to, co nám na centrální úrovni chybí.



Proto, když začneme tím základním, to je rejstříkem, bude pro potřeby přehlednosti rovněž důležité zavést digitalizaci sportovního prostředí, ať už v rámci elektronické evidence sportovců pro účely přesnějšího a rychlejšího přerozdělování dotačních prostředků, nebo pro účely efektivní kontroly. Teprve po reálném zprovoznění takovýchto opatření budeme moci mluvit o základních prvcích přehledného sportovního prostředí.



Zmínil jsem také transparentnost, předvídatelnost a stabilitu. Tato kritéria, resp. tyto nutné podmínky k sobě neodmyslitelně patří a jsou základními stavebními kameny pro rozvoj sportu, protože každá sportovní organizace potřebuje pro svou činnost vědět, za jakých podmínek jí bude poskytnuta podpora ze strany státu a ideálně také v jaké výši. Pro svůj rozvoj potřebuje znát, za jakých podmínek bude moci případně dosáhnout i na podporu vyšší nebo případně na podporu jinou či další z jiného finančního zdroje. Dovolím si tvrdit, že téměř každá sportovní organizace řeší vícezdrojové financování.



Co ale rozvoji českého sportu v posledních letech způsobilo největší problémy, byla absence systematického přístupu. Téměř v pravidelných intervalech se střídali noví ministři školství, s každým jedním novým ministrem přišel i jiný způsob uchopení podpory sportu. Za posledních deset let se na resortu školství vystřídalo třináct ministrů. A v takovém prostředí se opravdu jen velmi těžko vytváří fungující systémy. A já se ptám, nebude právě v novele zákona námi navržené šestileté funkční období předsedy agentury tím, co tyto nutné podmínky pro rozvoj sportu v podobě transparentnosti, předvídatelnosti a stability zajistí? Nebude právě toto vytvářet potřebný prostor pro systematický přístup ke sportu? Dovolím si odpovědět, že ano, že bude.



Možná si, milé kolegyně a kolegové, pro sebe teď říkáte, co nám to tady ten Hnilička povídá, kde k tomu přišel, že nám tvrdí, že to je právě takhle. No, dovolím si na tomto místě použít kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které mám i tady s sebou /mohu popřípadě i ukázat/, závěry ze čtyř posledních kontrol, provedených na MŠMT v letech 2011 až 2016. Konstatují, že se při poskytování dotací ze státního rozpočtu jednalo o systémová pochybení MŠMT při poskytování dotací na podporu sportu.



Uvedu několik příkladů. MŠMT přidělilo dotaci ze státního rozpočtu ve výši 4,5 mil. korun příjemci, který vypracoval žádost o dotaci jedenáct měsíců po stanoveném termínu a zároveň vůbec nesplňoval stanovené podmínky programu.



Nebo třeba když MŠMT poskytlo dotaci na projekt, na který žadatel podporu nepožadoval. Konkrétně MŠMT poskytlo dotaci ze státního rozpočtu ve výši 250 tisíc korun příjemci na projekt, přestože v žádostech o poskytnutí dotace žadatel o podpoření tohoto projektu vůbec nežádal.



Není pro mně zcela neuvěřitelný závěr a nález NKÚ, že MŠMT neoprávněně vynaložilo peněžní prostředky státního rozpočtu a porušilo rozpočtovou kázeň tím /a teď mě, prosím, dobře poslouchejte/, že poskytovalo dotace na základě žádostí o dotaci, které byly vyhotovené až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o jejím poskytnutí. ***



Výčet systémových pochybení je dlouhý, popisuje chyby v žádostech, chyby v termínech, samozřejmě i chyby v účelu použití dotace apod. Pochybení rovněž NKÚ spatřoval v nedostatečné kontrole, kdy MŠMT prověřovalo dotace pouze ve dvou případech, v projektech za 15 mil. korun, ačkoli došlo ze státního rozpočtu k podpoře projektů za více než 3 mld. korun. Jak říkám, jsou to pro mě zcela neuvěřitelná pochybení, která byla jako nálezy NKÚ učiněna opakovaně i při dalších kontrolách.



Nejde nezmínit, že výsledkem kontrolních akcí NKÚ zaměřených na poskytování dotací na podporu sportu, bylo podání čtyř trestních oznámení a podání 25 oznámení na podezření z porušení rozpočtové kázně. Když k tomu přidám zásah Policie České republiky z května loňského roku, který probíhal v souvislosti s rozdělováním dotací na podporu sportu, pak jen podtrhnu doslova kritický stav, do kterého se systematická podpora sportu v Česku dostala a ze které se jen velice komplikovaně a složitě dostává. V této souvislosti pouze doplním, že zásah policie měl tak fatální dopad na odbor sportu na MŠMT, že mimo obviněné znamenal bezprostřední odchody referentů, vedoucích oddělení nebo ředitele odboru sportu.



Milé dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pochybuje ještě někdo z vás o tom, jak zásadně nutná a potřebná je změna, která musí nastat, aby mohla začít fungovat profesionální, systematická a cíleně vedená podpora českého sportu? Já spolu s ostatními předkladateli novely zákona o tom nepochybuji. Jako první a nezbytný krok ke změně společně prosazujeme vytvoření nového ústředního orgánu státní správy, který bude mít zároveň vlastní rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu, navrhujeme vznik Národní sportovní agentury. Odpovím možná dříve, než se zeptáte - ne, nebude to nové ministerstvo s často náročným a komplikovaným systémem fungování a někdy i velmi těžkopádným aparátem. Jsem společně s ostatními předkladateli tohoto návrhu zákona přesvědčen, že pro naplnění očekávání nejen sportovního prostředí, ale i široké veřejnosti, není nezbytné zakládat nové ministerstvo, přestože to zaznívá z návrhů některých zástupců sportovního prostředí nebo od některých kolegů z Poslanecké sněmovny. S ohledem na předchozí zákonodárnou praxi, zkušenost a historii při vyčleňování specifických částí kompetencí z ministerstev, jako je právě navržené vyčlenění sportu z resortu Ministerstva školství, se osvědčil model, při němž tyto kompetence přechází na nový, další ústřední orgán státní správy, nikoli však na úrovni nově zřízeného ministerstva. Pro příklad uvedu, že tento model byl použit při vzniku Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí nebo Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Za předkladatele novely zákona jsem přesvědčený, že uvedený postup má svou logiku, též s přihlédnutím k zákonu o státní službě a jeho prováděcím právním předpisům, zejména pak nařízení vlády č. 92/2015, o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.



Rád bych v této souvislosti poznamenal a s plným přesvědčením prohlásil, že ačkoli se předloženým návrhem zákona jedná o vyčlenění sportu z resortu školství, tak je potřeba celou sportovní oblast považovat za tak zásadní pro celou naši společnost, že navržená agentura bude mít některé atributy - a opakuji, jen některé atributy - podobající se ministerstvu. A právě i proto je agentura navržena jako ústřední orgán státní správy mající vlastní rozpočtovou kapitolu. Pokud se ptáte, proč si myslíme, že je to takto správně, odpovím jednoduše. Od té doby, co se pohybuji ve sportovním prostředí jako funkcionář, potažmo poslanec a vládní zmocněnec, se snažím vést debaty a diskuse s rodiči sportujících dětí, trenéry, učiteli a učitelkami tělocviku, zástupci sportovních svazů, největších sportovních klubů, probíráme sport s kamarády sportovci, jako jsou Radek Štěpánek, Jarda Jágr nebo Pavel Nedvěd, jsou to mí dobří přátelé, a další, kteří se již také pomalu dostávají ve sportu na tzv. druhý břeh. A jsem po těchto debatách jednoznačně přesvědčen, že sport je součástí úplně celé společnosti. Sport se prolíná do sportovních aktivit předškolních dětí, dětí ve školách, studentů na univerzitách, týká se mnoha z nás, kteří jsme zapsáni v profesionálních, poloprofesionálních či amatérských sportovních klubech, v jednotách a spolcích, ve kterých nalézáme vlastní naplnění a satisfakci ze sportovních výkonů. Sport se jednoznačně stává nedílnou součástí života i řady našich seniorů a to mě velmi těší.



Asi tady všichni také vnímáme fakt, že sport je základním atributem zdravého života a nástrojem pro udržování fyzické i psychické kondice našich dětí, potažmo i dospělých. Vnímáme to, že sport má zásadní význam jako preventivní nástroj proti vzniku onemocnění a hraje významnou roli při předcházení důsledkům nadužívání informačních technologií na úkor přirozeného způsobu trávení volného času. Sport má důležitou roli při posilování prevence kriminality, protidrogové prevence a jiných sociálně patologických jevů.



Dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, při vší úctě k celému kulturnímu prostředí, dovolte mi uvést určité srovnání sportu a kultury. Oblast sportu je z pohledu celospolečenského dopadu oblastí stejně významnou, jako je oblast kultury. Kultura je na rozdíl od oblasti sportu spravována ministerstvem a dvěma státními fondy jako nástroje Ministerstva kultury pro rozdělování dotací. Kdežto sport je celospolečenský fenomén stejně jako kultura, ale působnost státu v této oblasti je vykonávána pátou sekcí v rámci resortu školství. Úspěšní sportovci šíří dobré jméno naší země v zahraničí, stejně jako umělci nebo vědci. Budoucnost dětí je významně spjata se sportem, stejně jako s kulturou či vědou. A přesto všechno doposud nenašel sport jako celospolečenský fenomén vlastní místo mezi ústředními orgány státní správy.



Dámy a pánové, ze všech důvodů a skutečností, které jsem zmínil a věřím, že i dostatečně odůvodnil, si dovolím tvrdit, že námi předkládaný návrh novely zákona o vytvoření ústředního správního úřadu pro oblast sportu, je fakticky jediným možným řešením nastalé situace, kterou už nelze dále přehlížet. V souladu s vládním prohlášením ANO a ČSSD proto navrhujeme, aby - jak jsem již několikrát zmínil - nesla tato instituce název Národní sportovní agentura. Hlavním úkolem agentury bude vytvoření nového systému státní podpory sportu, který ve spolupráci s krajskými a obecnými samosprávami zajistí systematickou, cílenou a účelně vedenou pomoc a podporu sportu na všech úrovních. Jsme si vědomi, že nemůžeme samosprávám ukládat žádné úkoly. Můžeme jim však pomoci finančně a metodicky. Společně se samosprávami můžeme podporu sportu z centrální úrovně lépe plánovat a koordinovat. Cíl je tedy naprosto jasný - restart fungování sportovního prostředí, profesionální, systematická a cíleně vedená podpora českého sportu a snížení finanční náročnosti sportu, která jde především na vrub rodin a domácností. Ano, největší zdroj finančních prostředků směřujících do sportu u nás skutečně představují domácnosti. Podle studie KPNG činil v roce 2017 podíl prostředků domácností na celkové spotřebě sportu 81 %. Až pak následovaly peníze z veřejných zdrojů.



Dle všech potřebných formálních náležitostí prošel poslanecký návrh novely zákona o podpoře sportu připomínkovým řízením a v polovině srpna jej vláda schválila s tím, že navrhuje určitá doporučení. Pevně věřím, že novela projde prvním čtením, a proto považuji za vhodné tato doporučení dále prodiskutovat, některá z nich zohlednit a ideálně je i do novely zákona zapracovat. Za klíčové považujeme doporučení Legislativní rady vlády, která konstatuje, že pro potřeby novely zákona je žádoucí precizně zpracovat přechodná ustanovení, která zcela jasně stanoví plán a harmonogram, vytyčí po určitou dobu společné kompetence starého a nového úřadu a rovněž popíší průběh delimitace funkčních míst odborníků z odboru sportu pro potřeby agentury.



Jelikož se v navrhované novele zákona počítá i s určitými změnami kompetenčního zákona, které spočívají v přesunu kompetencí v oblasti sportu z MŠMT na národní sportovní agenturu, navrhujeme rovněž upravit zákon o střetu zájmů, a to s cílem vytvořit podmínky k tomu, aby v čele agentury mohl být kdokoli, kdo splní podmínky potřebné pro tuto pozici a koho na návrh premiéra schválí vláda. Zcela odpovědně říkám, že tato pozice by měla zůstat otevřena i poslanci či senátorovi Parlamentu České republiky. Možná se mě opět zeptáte, proč - no protože by naprosto jednoduše došlo k posílení prestiže a postavení Národní sportovní agentury, a to jak v rámci státní správy, tak i na mezinárodní úrovni.***



Když jsem se před dvěma týdny v Gruzii účastnil mezinárodního setkání ministrů sportu a zástupců sportu na úrovni Parlamentu, nebylo vůbec pochyb o tom, jak důležitou celospolečenskou úlohu i v jiných zemích a regionech sport má. Chci tím konstatovat, že by proto ani u nás nemělo být překážkou, pokud by pozice předsedy agentury byla otevřena poslanci či senátorovi Parlamentu. Demonstrovalo by to význam a prestiž sportu pro celou naši společnosti i tady u nás.



Dle našeho názoru by to mělo výhodu i při projednávání nové státní politiky sportu, nového zákona o sportu a dalších navazujících dokumentů. Právě proto, že agenturu čeká od počátku jejího působení velmi náročné legislativní období, projednávání politik a zákonů, které bude muset probíhat v těsné součinnosti s Poslaneckou sněmovnou i Senátem, je možné považovat působení poslance či senátora v pozici předsedy agentury za výhodu pro všechny.



Jak jsem již naznačil, v čele agentury by měl stanout předseda, který si zvolí dva místopředsedy. Agentura je koncipována jako orgán, jehož úkolem je v co nejširším měřítku zlepšit podmínky sportu, jehož veřejná prospěšnost je stanovena zákonem o podpoře sportu.



Významná role agentury bude spočívat v přípravě strategických koncepčních dokumentů a zákonných i podzákonných předpisů. Zásadní bude její koordinační a metodická činnost směrem k samosprávám i sportovním organizacím. Zejména proto navrhujeme, aby předseda a místopředsedové agentury zákonu o státní službě podřízeni nebyli.



Také jsem často dotazován, jak máme vymyšleno, že bude vypadat struktura agentury. Samozřejmě toto řešíme v úzké spolupráci se zástupci Ministerstva financí a Ministerstva vnitra. Nicméně moje představa je zcela jasná. Kolem předsedy a místopředsedů by měl být vytvořen podpůrný administrativní kabinet, který bude napřímo spolupracovat s oddělením zahraničních vztahů a oddělením komunikace, stejně jako s oddělením bezpečnostním.



Předpokladem je, že většina těchto lidí bude zaměstnána podle zákoníku práce. Výkonnou složku budou tvořit čtyři odbory, ve kterých se bude koncentrovat klíčová síla pro zajištění rozvoje podpory sportu. Určitě bude velice důležitý odbor sportovních programů, který bude dále členěn dle programů podporujících sportovní činnost a podporu zajišťující obnovu a výstavbu sportovní infrastruktury.



Protože se dnes již nic neobejde bez silné IT struktury, bude vytvořen odbor IST, který bude zajišťovat digitální infrastrukturu agentury, IT správu sportovních programů a elektronických rejstříků sportovců, klubů a svazů. Bude mít pod kontrolou rovněž elektronické systémy zajišťující hodnocení projektů a celé projektové řízení od podání žádosti žadatelem až po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.



Dalším odborem bude odbor právně ekonomický, který zajistí všechny potřebné legislativní a právní záležitosti stejně jako vedení účetnictví agentury, výběrová řízení, personální a platové otázky a nakonec i ty otázky hospodářské správy agentury.



Čtvrtým a s ohledem na další budoucí aktivity agentury klíčovým odborem, bude odbor analyticko metodický, který bude vyhodnocovat dopady podpory sportu na sportovní prostředí, bude analyzovat potřebné úpravy programů tak, aby peníze investované do sportovního prostředí z veřejných zdrojů byly co nejefektivnější. V rámci tohoto odboru bude nastaveno rovněž oddělení statistické a stejně tak oddělení kontroly sportovních programů.



Byl bych velice rád, kdyby se podařilo agenturu spustit od poloviny příštího roku s tím, že ještě po zbytek roku 2019 by fungovala v plné součinnosti s MŠMT. Realizovaly by se přechody zaměstnanců a převádění zodpovědností a závazků. Předpokládaný konečný stav počtu zaměstnanců agentury je 80, přičemž 30 zaměstnanců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kteří agendu sportu vykonávají dnes, by mělo být postupně delimitací převedeno na agenturu. Zbývající zaměstnanci budou vybráni ve výběrovém řízení v souladu se zákonem o státní službě, nebo dle pravidel zákoníku práce.



Vážené kolegyně a kolegové, poslankyně a poslanci. Rád bych vám sdělil, že předložením našeho návrhu jsme svoji práci na zavedení nového systému státní podpory sportu neukončili, ba naopak. Předložením tohoto návrhu zákona pro nás začala další etapa. Pracujeme na vytvoření podmínek pro vznik nové autority v oblasti sportu dále tak, aby přechod agend z MŠMT na nový úřad byl co nejjednodušší, bezproblémový a neměl žádné negativní dopady do sportovního prostředí.



Jsme si velice dobře vědomi negativního nazírání veřejnosti na způsob rozdělování dotací ve sportu v současnosti a uděláme vše, aby se i v tomto ohledu povědomí veřejnosti a její důvěra ve státní správu a Poslaneckou sněmovnu začala zlepšovat.



Chtěl bych na tomto místě za všechny předkladatele poděkovat všem, kteří se na vzniku návrhu zákona svými podněty, připomínkami a návrhy podíleli. Zejména děkuji zástupcům sportovního prostředí, pracovníkům odboru vládní legislativy a Ministerstvu financí. Děkuji zástupcům krajských samospráv, že jsme měli možnost s nimi návrh zákona konzultovat a také těm zástupcům obcí, kteří nám umožnili diskuzi i s veřejností.



Speciální poděkování bych chtěl vyjádřit zástupcům největších střešních organizací - České unii sportu, Českému olympijskému výboru a České obci sokolské. Obdržel jsem na konci září jejich společný dopis, který mi adresovali a ve kterém píší následující. Dovolím si citovat:



"Vážený pane vládní zmocněnče. V návaznosti na setkání s vámi a premiérem České republiky panem Andrejem Babišem, jež proběhlo 16. srpna 2018 a během něhož se sportovní organizace a svazy měly možnost vyjádřit k návrhu novely zákona o podpoře sportu, kterou jste předložil společně s dalšími poslanci Parlamentu České republiky, vyslovují Český olympijský výbor, Česká unie sportu a Česká obec sokolská podporu tomuto návrhu.



Pevně doufáme, že změny v organizaci státní správy, které má novela za cíl vyvolat, zásadním způsobem napomohou českému sportu na všech úrovních, od sportu široké veřejnosti a dětí až po ten vrcholový. V rozvoji českého sportu jsme kdykoliv připraveni vám pomoci. S pozdravem Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, Hana Moučková, starostka České obce sokolské." Tady si dovolím předložit originál tohoto dopisu.



Na základě všech informací a poznatků a skutečností, které jsem vám tady dnes sdělil, mi dovolte vyjádřit mé hluboké přesvědčení, že návrh novely zákona o podpoře sportu je připraven tak, aby mohl být Poslaneckou sněmovnou projednán a postupně ve všech třech čteních schválen. Dnes vás tady žádám o podporu a schválení prvního kroku. Jsem připraven vést diskuzi o tom našem návrhu v dalších čteních a všechny podněty, které povedou k jeho dalšímu vylepšení, akceptovat.



Vážené dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, jménem všech poslanců, kteří k návrhu připojili svůj podpis i jménem svým, vás zejména z důvodů, které jsem uvedl, chci tímto požádat, abyste námi předložený návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji vám všem za pozornost."