ZKO ČUS Zlín

Malé Jizerky, trojnásobné Alpy

6.4. 2018
Malé Jizerky, trojnásobné Alpy. Ale i lyžování doma je krásné
Téma: Ostatní


Rakouské Alpy jsou chrámy. Ale Jizerky se vedle nich nemusí stydět, i když nenabízejí tak velkolepé zážitky jako velehory.

JIZERSKÉ HORY/ Pětidenní dovolená v rakouském alpském středisku Flattach vyjde dva lidi dohromady na více než 20 tisíc korun. Včetně čtyř dnů lyžování na úchvatném ledovci a dlouhé cesty autem.
Jizerské hory nebo západní Krkonoše mohou dva rekreanty stát na stejnou dobu až o polovinu méně.
V čem Alpy české hory předčí a v čem s nimi prohrávají?
Zasněžené velehory vás nad Flattachem obklopují všude, kam vaše oko dohlédne. Nad hlavou září modré nebe. Nikoliv zbůhdarma sem láká reklamní slogan Erlebnis 3000 – velmi volně přeloženo Zažij třítisícovky. Koneckonců, připadáte si mezi nimi jako v obrovském kamenném chrámu.

Na lanovce jste skoro sami

Sjezdovky na Mölltalském ledovci v rakouských Alpách byly přesto na konci února tak volné, že člověk až žasl, jak se zdejší skiareál vůbec uživí. Pět lanovek tam obklopuje 17 kilometrů sjezdovek. Na jedné z vedlejších lanovek jste neviděli žádného lyžaře na dvaceti sedačkách před sebou ani za sebou. Sjezdovka za chvíli patří od začátku až do konce jen vám.
Skiareály v Jizerských horách a Krkonoších mohou ovšem v takové konkurenci obstát. Ačkoliv třeba z Tanvaldského Špičáku spatříte směrem na západ 1012 metrů vysoký Ještěd, zatímco z Mölltalského ledovce 3798 metrů vysoký Grossglockner, nejvyšší horu Rakouska.
Podle Petra Bažanta, mluvčího Skiarény Jizerky, nedokáže Tanvaldský Špičák konkurovat rakouským skiareálům délkou a šířkou sjezdovek.
Na Špičáku nebo v Harrachově se ovšem lyžařům nestává tak často jako vysoko v Alpách, že vítr nebo mráz zastaví lanovky. Na Mölltalském ledovci stály na přelomu února a března sedačkové lanovky dva dny ze čtyř a fungovala jen kabinová.
Lyžování v Jizerských horách navíc vyjde o hodně levněji. Na Mölltalském ledovci chtějí za denní permanentku 46,5 eura – tedy v přepočtu asi 1200 korun. „Na Špičáku stojí denní jízdenka polovinu. Ale v Alpách platí lidé mnohem víc i v půjčovnách lyžařského vybavení nebo za instruktory lyžování,“ tvrdí Bažant. „Víc peněz dají také za jídlo a pití.“
V lecčems se však ceny v posledních letech přibližují. Třeba presso v horské restauraci na Mölltalském ledovci vychází asi na 65 korun a nejlevnější jídla začínají na 5,5 eura – tedy přibližně na 140 korunách. Gulášová polévka ve tříhvězdičkovém hotelu Fraganter Wirt v rekreačním středisku Flattach pod Mölltalským ledovcem stojí 3,40 eura – tedy zhruba 90 korun. Ale v omáčce ve velké misce plave dobrých patnáct deka libového masa. Devadesát korun si v hotelu účtují také za půllitr točeného piva.

V Rakousku je spolupráce v cestovním ruchu lepší

Albrechtický starosta a majitel továrny Detoa Jaroslav Zeman zná jak rakouské, tak i švýcarské Alpy. Ve velkých střediscích tam zažil ještě vyšší ceny, než s jakými se Češi potkávají na Mölltalském ledovci.
„Švýcarsko je dražší než Rakousko. Třeba ve Wengenu dá lyžař za denní permanentku přes 70 eur (v přepočtu přes 1800 korun), v největších a nejznámějších rakouských skiareálech více než 50 eur (v přepočtu více než 1300 korun),“ podotýká Zeman. „Polévka v samoobslužných restauracích u lanovek stojí v přepočtu až sto osmdesát nebo dvě stě padesát korun. Není špatné se občas do Alp podívat, ale když si chci zalyžovat jinde než u nás na Špičáku, tak jedu brzo ráno do Špindlu. Jsem tam za necelou hodinu.“
Cesta z Jizerských hor na Mölltalský ledovec do pohoří Vysoké Taury trvá přibližně osm hodin.
„Myslím, že i ubytování bude v Rakousku dražší než u nás,“ pokračuje Bažant ve výčtu, v čem české hory porážejí Alpy. Přes server booking.com se však dal ve Flattachu sehnat v příjemném penzionu dvoulůžkový pokoj za 1200 korun na noc. Se saunou v ceně. Ve mnoha penzionech v Libereckém kraji by v zimě hosté zaplatili víc.
„V Rakousku ale dovedou daleko lépe než u nás spolupracovat lanovkáři a podnikatelé,“ tvrdí Bažant. „Část vydělaných peněz dávají do společného fondu a využívají je například na marketink. Z toho pramení například reklamy na alpská střediska na billboardech v Praze nebo v metru. Skiareálům pomáhají mnohem víc i samosprávy a stát. My odvádíme ze skipasů daň z přidané hodnoty patnáct procent, Rakušané jedenáct. Navíc se třeba ve Stubai skládají na novou lanovku všichni, kdo v oblasti žijí z cestovního ruchu. Vědí, že k nim lanovka přivede další turisty. Na rozdíl od Rakouska nám chybí zákon na podporu cestovního ruchu.“
Zeman považuje pomoc státu cestovnímu ruchu v horách za nedostatečnou.
„Skiareály představují pro stát dojnou kravičku, ale jen z ní bere, a neopečovává ji,“ vysvětluje Zeman. „Nejsem přítelem dotací, ale stát by měl přispívat alespoň na výstavbu vodních nádrží pro výrobu technického sněhu a na její rozvody ke sjezdovkám. Dotace by mohly být alespoň třicet procent z celkové ceny.“