ZKO ČUS Zlín

Sport je obětí politiků

28.3. 2018
Sport je obětí politiků
Téma: Česká unie sportu


Uvažovat o pořádání olympiády je naprostý nesmysl. Český sport je v krizi, chybějí peníze na základní zázemí, říká šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Rozhovor

Ani pád Sazky neohrozil fungování sportu jako bývalá ministryně školství Kateřina Valachová, tvrdí Miroslav Jansta. Vlivný pražský advokát a šéf České unie sportu, kterého loni policie obvinila v dotační kauze, kvůli níž přerušil svoje členství v ČSSD. V rozhovoru pro MF DNES kromě kritiky své stranické exkolegyně řekl také, proč odmítá úvahy o pořádání olympiády v Česku, a naopak podporuje prodloužení státní hymny. A mimo jiné také přiblížil, proč se tak často píše o jeho neshodách s předsedou jiné důležité sportovní organizace, Jiřím Kejvalem z Českého olympijského výboru.

* Slyšel jsem, že vás pořádně naštvaly úvahy o pořádání olympiády v Česku. Proč?

Každý by chtěl mít olympiádu. Ale v době, kdy je český sport po účinkování ministryně školství Kateřiny Valachové v totální krizi, jsou takové úvahy přímo provokací. A urážkou všech lidí, kteří zadarmo nebo za deset tisíc ve sportu vůbec pracují. Olympiády jsou megalomanské podniky, jen přípravy Prahy olympijské před lety stály přes 100 milionů, dodnes kvůli tomu jsou blokace pozemků, na kterých se nestaví. Jsem rád, že se k tomu Český olympijský výbor po těch spekulacích vyjádřil a dal najevo, že žádnou kandidaturu teď nepřipravuje.

* Teď ne, ale předseda ČOV Jiří Kejval říkal, že jednou by se tady olympiády dočkal rád. Kdy to vidíte reálněji?

Tak za třicet až čtyřicet let. Teď musíme hlavně vybudovat sportovní infrastrukturu. Naše sportoviště jsou v průměru 48 let stará a 92 procent se postavilo před rokem 1989. Stavět megalomanské stadiony tak absolutně není na pořadu dne.

* Nepomohlo by pořádání olympiády právě tomu, že by šlo více peněz do sportu?

To jsou falešné úvahy. Po roce 1990 jsme měli v oblasti sportu amerikanizovat školství, aby se sport stal jednou z hybných sil na školách. Nestalo se to. Školy nemají sportoviště, nejsou lepší trenéři ani tělocvikáři, po zrušení ČSTV zbylo na ministerstvu školství dvanáct úředníků... Ve sportu se pohybuji jako funkcionář od roku 1995, kdy jsem začal budovat basketbalový Nymburk. Hluboce jsem tehdy pohrdal ČOV, jehož šéfové jen jezdili na olympiády, a novým ČSTV, který s předlistopadovým neměl nic společného, jen rozhazoval majetek, který tady byl po léta nashromážděn.

* Přesto jste vedení ČSTV převzal.

Vzal jsem to jako krizový manažer. Měli 800 milionů dluhů. Současná ČUS je oddlužená, aniž bychom prodali jakékoli lukrativní majetky. A je to taky proto, že vykonávám funkci zdarma, čímž nutím šetřit i další. Předsedou jsem se stal v podstatě náhodou.

* Jak to?

V roce 2011, kdy začala krize kolem Sazky, jsem nechtěl být v balíku lidí, kteří sloužili Aleši Hušákovi. Oslovil jsem ty, o nichž jsem věděl, že nejsou v Hušákově systému a nebojí se vystoupit. Můžu je jmenovat. Karel Bauer, šéf jachtingu, Zdeněk Hrubý, tehdejší šéf horolezectví, který zahynul v Himálaji, a šéf tenisu Ivo Kaderka. Sešli jsme se po 8. únoru 2011 a pozvali další desítku předsedů svazů. Cílem bylo zachránit něco ze Sazky a přijít s novým systémem financování ze státních peněz přímo na svazy a kluby. Z té skupiny se vyčlenila skupinka Kejval, Haník, Kumpošt a Jiří Bis z Bison & Rose, kteří si začali připravovat do zákona vedoucí úlohu Českého olympijského výboru. Chtěli, aby všechny toky financí šly přes ČOV, aby ČOV byl nový ČSTV. Díky Bison & Rose to bylo napojeno na dva politiky ČSSD, Milana Chovance a Bohuslava Sobotku. A říkám vám to proto, že jsem stál ve skupině proti této centralizaci. Tím začaly mediální střety mezi mnou a Jirkou Kejvalem.

* Říkáte, že ministryně Valachová zanechala sport v totální krizi. Nebylo to spíš tak, že se snažila vnést do toho systému pořádek?

Jaký pořádek? Po ní zbyla naprostá potopa. Všechna fakta, jak fungovalo školství pod vedením Kateřiny Valachové, zveřejníme. Ale zveřejníme je, až budeme všichni vyslechnuti a bude to nějakým způsobem uzavřené, abychom neovlivňovali další jednání. Kateřina Valachová pro mě byla jedno obrovské zklamání. Zaštiťovala se třeba tím, že má podporu sportovců. Přitom měla jen podporu Jiřího Kejvala, který ale mluvil pouze za Národní radu pro sport. Česká unie sportu okamžitě po Kejvalově vystoupení přijala usnesení, že žádá vládu, aby zasáhla. Že mělo být k 30. březnu loňského roku vyplaceno minimálně 50 procent peněz do klubů a jednot, což nebylo. Zeptejte se lidí zodpovědných za sport, jak o Valachové mluví. Já to ještě říkám slušně. Pád Sazky neohrozil fungování sportu jako Kateřina Valachová. Sport je obětí politiků.

* Valachová na svoji pozici rezignovala, vás tři čtvrtě roku vyšetřuje policie. Vytýká vám zasahování do systému dotací a třeba exšéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta tvrdí, že jste v kauze hrál hlavní roli. Jak to bylo?

Miroslav Pelta toho napovídal, až jsem koukal, protože jsem někdy ani netušil, o čem mluví. Ale to je jeho styl. Podstatné je, že Program III (Jansta u něho působil jako garant, pozn. red.) na rozdělování peněz měl čtyři parametry – členskou základnu, množství územních pracovišť, mezinárodní postavení a množství majetku, který ta členská organizace spravuje. A teď si to vezměte – Česká unie sportu má milion členů, 89 územních pracovišť, skoro 40 miliard majetku a je členem mezinárodních organizací. A tato organizace měla dostat méně než Český olympijský výbor, který kromě svazu nemá žádné členy, kromě jedné vily nemá skoro žádný majetek a žádné uzemní pracoviště. Připadá vám to jako férové rozhodování ministerstva? Doufáme, že co nejdříve sport odejde z ministerstva školství a bude tady vládní agentura. Stávající ministr sice je sportovec a sportu fandí, ale potřebujeme, aby vznikl jasný orgán státní správy v oblasti sportu.

* Kdy začne agentura fungovat?

Záleží, jak Andrej Babiš sestaví vládu a jaké bude mít priority. Ale z mých zkušeností s legislativou může být klidně ustavena k 1. lednu příštího roku s tím, že by fungovat zřejmě začala v polovině roku.

* S jakým rozpočtem by měla vládní agentura pro sport pracovat?

Se stejným jako kultura. Máme sto let republiky, tak bych připomněl, že v roce 1918 jsme ministerstvo sportu měli a ministerstvo kultury naopak nebylo, zavedli ho až komunisti. Je to dobře, ale zrovna tak tady má být ministerstvo sportu nebo alespoň nějaký orgán, jako je plánovaná vládní agentura.

* Co říkáte na výstavbu haly pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, se kterou se čas od času připomene Andrej Babiš?

Ať si politici klidně stavějí halu pro Sáblíkovou nebo cyklodrom. Fandím výstavbě všech hal. Chybějí haly na hokej i míčové sporty. Ale hlavně bych byl rád, aby se stavěly haly u škol, protože jestli český sport má jít nahoru, tak to musí být díky školám. Třeba na amerických školách, kdo nesportuje, tak se na něho dívají skrz prsty. Sport je neskutečně hybným faktorem a tady se od něho dávají ruce pryč.

* Přinese vládní agentura pro sport dost peněz toto změnit?

Především by na ministerstvu školství měl zůstat náměstek pro tělovýchovu, který dohlédne, aby tělovýchova na školách byla opravdu tělovýchovou, a ne nějakou doplňkovou akcí. Od vládní agentury pro sport si slibuji, že sport se opět ukáže jako jedna z priorit, a tím do něho začnou proudit i soukromé peníze. Společenská zodpovědnost firem směrem ke sportu tady neexistuje. A je to logické, když vláda sportu nefandí, proč by do něj soukromý investor – pokud není do sportu blázen – měl víc investovat.

* Chcete, aby se ke státní hymně přidala druhá sloka. Proč?

Protože první sloka je o zemi a druhá o lidech a je emotivnější a bojovnější. Když sportovec stojí na bedně a zpívá: Kde domov můj, vypadá jako zoufalec, který se ptá, kde má vlastně ty Čechy? A v druhé sloce se říká, to jsou ti hrdí Češi, za ty já jdu bojovat. Mluvím o tom už patnáct let, protože jsem to jako majitel basketbalového Nymburka a šéf basketbalové federace chtěl hrát. Ale teď mi vadí to provedení.

* Co vám na tom vadí?

Rok jsme to nepřipravovali, staráme se o financování, kde nás kvůli Kateřině Valachové potkaly ty obrovské problémy. Druhou sloku chceme dlouhodobě, ale teď to nebylo na stole. Na jednom výkonném výboru jsme to probrali, nechali jsme natočit levnou verzi, tak aby si to každý mohl poslechnout. Napsali jsme k tomu i nějaké průvodní slovo a hrajeme to už na více než 40 akcích.

* S jakým ohlasem?

Před třemi měsíci jsme to spustili a lidem se to líbí. Až to bude dostatečně vyzkoušené, půjdeme za poslanci a budeme se s nimi o tom bavit. Právě jim k tomu píšeme první výsledky. A teď někdo v pátek vyletí s tím, že Český olympijský výbor a ministerstvo kultury jako zachránci národní hrdosti chtějí přidat druhou sloku hymny. A samozřejmě to všechny zbytečně vytočí. Veřejnost se úplně zděsí, co to zase ti sportovci vymýšlejí?! Ministr kultury do toho hned svolává kolegium, proč to dělá? Vždyť to jenom zkazí. Nemůže přece jen tak rozhodnout o hymně. Nota bene ministr v demisi. To je typická arogance moci.

* Podle anket na zpravodajských serverech lidé druhou sloku přidávat k hymně stejně nechtějí.

Viděl jsem ty ankety. Ale také jsem viděl naše ankety, ve kterých je to buď fifty fifty, nebo tak šedesát až sedmdesát procent lidí pro. A je to proto, že postupujeme systematicky zezdola.

Po Kateřině Valachové zbyla ve sportu naprostá potopa. Všechno to zveřejníme, jen co skončí vyšetřování dotační kauzy.

Olympiáda v Česku připadá v úvahu tak za 30 až 40 let. Mluvit o tom teď je urážkou všech lidí, kteří zadarmo nebo za deset tisíc ve sportu vůbec pracují.