ZKO ČUS Zlín

Podpora sportu MŠMT ČR

27.2. 2017
Vývoj výdajů ze státního rozpočtu pro sportovní prostředí
Téma: Česká unie sportu

Rudolf KOŠŤÁL
Realizace státní podpory sportu MŠMT ČR je řešena prostřednictvím vyhlášených programů. V září 2016 byl vyhlášen nový systém neinvestičních programů, který byl transparentním způsobem zpřesněn z původních sedmi programů na nově vyhlašovaných deset programů pro rok 2016, mezi ně patří právě Program VIII.
Nový, spravedlivější přístup MŠMT České republiky k rozdělování finančních prostředků pro sportovní prostředí přímo souvisí s výsledkem parlamentních voleb v roce 2013, kdy došlo k pozitivní změně v Poslanecké sněmovně PČR, kdy byl do čela podvýboru pro mládež a sport zvolen Jiří Holeček, sám dlouholetý aktivní sportovec a trenér. Pod jeho vedením konečně došlo v součinnosti s MŠMT ČR k předložení a poté přijetí novely zákona č. 230/2016 Sb., zákon ze dne 28. 6. 2016, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kde již v čl. I. § 1a Priority v oblasti
sportu se uvádí, že základními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů ČR. To se projevilo již průběhu roku 2016, kdy byl realizován program VIII. – Organizace sportu ve sportovních klubech (podpora organizace sportu v základních článcích spolků) a Program III. – Činnost sportovních organizací (podpora sportovní, organizační a obsahové činnosti spolků včetně ústředí).
Na základě prvotního porovnání mezi výdaji ze státního rozpočtu ve prospěch podpory činnosti v oblasti sportu mezi rokem 2016 (3 732 992 758 Kč) a rokem 2017 (5 644 729 263 Kč) tak lze s potěšením konstatovat, že došlo k výraznému nárůstu těchto prostředků, a to o 33,86 procenta! Konkrétně o 1 911 736 505 Kč. K přiměřenému nárůstu také došlo z této částky pro sportovní reprezentaci (nárůst o 33,00 procenta, tj. 510 689 548 Kč) a podporu činnosti pro sport (nárůst o 34,20 procenta, tj. 1 401 046 957 Kč). Rozhodující ovšem bude, jak spravedlivě bude toto navýšení rozděleno a efektivně využito, aby mohla být reprezentace na vysoké úrovni. Podmínkou toho je početná a aktivní základna, zejména dětí a mládeže v jednotlivých klubech a tělovýchovných jednotách, a na ně navazující práce s talenty ve sportovních školách, ve sportovních akademiích a dále ve střediscích vrcholového sportu.
Právě v tomto prostředí se rodí a odborně připravují pod vedením trenérů budoucí reprezentanti. Proto věřím, že dojde v rámci Dotačních neinvestičních programů k výraznějšímu nárůstu financí zejména pro tento program.
V období tzv. vlády rozpočtové odpovědnosti pod vedením nejlepšího ministra financí M. Kalouska byly nastaveny rozpočty i pro rok 2013. V onom roce od července do konce ledna 2014 byla jmenována vláda J. Rusnoka. Ve sledovaném období byly od r. 2011 pro sportovní prostředí ve státním rozpočtu schváleny následující částky, které porovnávám k roku 2017 i v procentech: pro rok 2011 1 889 160 000 Kč, tj. pouhých 34,56 %; pro rok 2012 2 982 784 000 Kč, tj. pouhých 47,16 %; pro rok 2013 2 982 784 000 Kč. Zde poprvé překročil rozpočet padesátiprocentní hranici – 52,84 %. Roku 2014 2 979 541 397 Kč, tj. 52,78 %; roku 2015 2 981 136 340 Kč, tj. 52,81 %. Až roku 2016 byl navýšen o 1 mld. na 3 732 992 758 Kč, což je pouhých 66,13 % roku 2017. Jde o zřejmý nárůst od roku 2013.
Je skutečností, že se během roku 2013 podařilo dodatečně navýšit kapitolu MŠMT ČR pro sport o 0,8 mld. Kč. Z toho mělo jít 0,3 mld. pro sportovní kluby a TJ. Bohužel dodnes není jednoznačně známo, kde se tyto peníze realizovaly. Určitě nikoli u původních adresátů. Posílení úlohy ČOV přineslo jen posílení větších možností ovlivnit finanční toky především pro sebe, nikoliv pro celé sportovní prostředí. Tuto úlohu ČOV nesplnil a ani nemohl, neboť v jeho kompetenci není řídit sportovní spolky, nýbrž s příslušnými Národními sportovními svazy vytvářet podmínky pro olympijské sporty. Pozitivní úlohu v tomto období sehrálo Sdružení sportovních svazů ČR (»Sdružení«) a Česká unie sportu (ČUS) tím, že aktivně doporučovaly přijmout systémové řešení ve státní podpoře sportovního prostředí a podpořily nastoupené změny po schválení Vládního programu na léta 2013-2017. To lze doložit ve Zpravodaji »Sdružení« i ČUS a také na internetu, např. Prvnízprávy.cz.

Investice jsou nutné

V České republice působí kromě ČOV 16 celostátních (střešních) tělovýchovných a sportovních organizací, v rámci nich více než dvacet tisíc TJ, sportovních klubů, přes tři miliony členů, využívajících na 20 tisíc zařízení různého typu v hodnotě kolem 60 mld. Kč. To už si samo o sobě vyžaduje značné investice. Je pozoruhodné, že Koncepce rozvoje sportovní infrastruktury České republiky 2017–2025, kterou vypracovalo ministerstvo školství, právě počítá v této koncepci s více než 60 mld. Kč. Zároveň uvádí, že je to určeno pro potřebu vybudování strategické sportovní infrastruktury a modernizaci sportovních zařízení pro pořádání významných mezinárodních sportovních akcí. Peníze poskytne resort školství, dále obce, města a kraje. Spory se vedou zejména o cca čtyři miliardy, které mají »přitéci« i do velkých zavedených sportovních středisek, jako je to v Nymburku nebo v Prostějově, která nejsou majetkem státu. Současná vládní koncepce je o investicích do sportovišť, která jsou z 99 procent určena pro profesionální sportovce. Peníze by naopak měly jít do sportovní infrastruktury vlastněné sportovními organizacemi či státem až na úroveň obcí, aby mohly sportovat děti na amatérské úrovni.
Co říci závěrem? Vyslovit přesvědčení, že se podaří klubům a TJ dosáhnout na dotační programy a pomocí nich zlepšit podmínky pro sportovní aktivity. Sportovním svazům úspěšnou koordinaci v organizaci výkonnostních soutěží a také pomoci i klubům a TJ, působícím v příslušném sportovním odvětí. Také co nejefektivněji pomoci zlepšit pracovní podmínky dobrovolným trenérům a činovníkům – nezbytným to organizátorům, a to včetně jejich veřejného oceňování. Nový zákon o podpoře sportu by měl být pro střešní organizace otevřenou, kritickou a inspirační komunikací s MŠMT ČR a podvýborem pro mládež a sport PS PČR. Současně by měl zajistit vzájemnou komunikaci a spolupráci ve prospěch rozvoje tělovýchovy a sportu v ČR. Měli bychom se též zamýšlet nad přípravou skutečně nového zákona o sportu, jenž by zákonnou formou řešil kvalifikovaně a věcně spravedlivě státní podporu sportu. V této souvislosti v rámci diskuse o úpravě Ústavy ČR by bylo třeba zvážit a případně iniciovat vytvoření ministerstva sportu či jemu na roveň postavené instituce, jako pevné zakotvení pomoci státu sportovnímu prostředí.