ZKO ČUS Zlín

Když média a stát škodí sportovcům

3.2. 2017
Když média a stát škodí sportovcům
Téma: Česká unie sportu


Lyžařské středisko v Harrachově bylo před čtvrtstoletím hodnoceno jako páté nejlepší u nás. A dnes? Odborníci ho zařadili na 39. příčku! Sportovní areál včetně známých skokanských můstků chátrá, infrastruktura je zastaralá, a tak není divu, že roli hlavních lyžařských center v Krkonoších mezitím převzaly Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou.
Ale to vůbec neznamená, že by se o Harrachovu nemluvilo. Naopak, ovšem v posledních dnech a týdnech velmi kontroverzně. Pořad Reportéři ČT přinesl reportáž popisující situaci kolem připravovaného prodeje areálu, která však měla do objektivity, mírně řečeno, hodně daleko. Vzbudila velkou nevoli vedení České unie sportu (ČUS), která je v kauze zainteresována. Předseda ČUS Miroslav Jansta říká: »Toto je jasná ukázka, jak politika škodí.
Zájmy sportovců nejsou podporovány
ani médii, ani státem.« Oč tedy běží?

Skiareál nepronajali

Na rozdíl od Špindlerova Mlýna a Pece unie areál v Harrachově nepronajala až do vyřešení pozemkových poměrů. »Působí zde několik subjektů, které mají chátrající sportoviště na státních pozemcích a pronajímají si je.
Bylo potřeba, abychom nejprve státní pozemky vykoupili a až potom investovali v rámci jednoho
sportovního centra,« osvětluje situaci Jansta. Skiareál provozuje Sportovní areál Harrachov (SAH, a. s.), přičemž vlastnická struktura je následující: 56,5 % ČUS, 37,6 Svaz lyžařů ČR, 4 % Harrachov, 1,9 % Sportlease, s. r. o.
Téměř sto procent staveb v areálu patří SAH, záměrem ČUS je vybudování jak centra pro veřejnost, tak přípravu lyžařských reprezentací a SAH má navíc předkupní právo.
Nicméně po odvysílání reportáže dal ministr financí A. Babiš pokyn k zastavení procesu přímého prodeje. Kolem areálu totiž krouží podnikatelé a lobbisté, kteří mají o lukrativní pozemky zájem.

Podivná role města

V tomto boji o státní pozemky figuruje mj. i město Harrachov, jmenovitě starostka Eva Zbrojová. Od roku 2015 nejprve chtělo město pozemky získat od státu bezúplatně, potom část za 1 korunu, a když nyní Babiš zastavil prodej, tak za ně nabízí 40 milionů. Jaký má záměr město se skiareálem, pokud by pozemky získalo, je ve hvězdách.
A ještě k prodejní ceně 56,5 milionu, nad jejíž údajnou »níží« se reportér pohoršoval. Naopak posudkem zadaným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) byla stanovena vyšší, než je v místě a čase obvyklé. SAH si zadal vypracování jiného posudku, který došel k 32 milionům. Přesto přistoupil na vyšší částku, aby mohl po koupi (půjčkou pomůže ČUS) investovat do skiareálu co nejdříve plánovanou více než miliardu. Neboť si je třeba uvědomit, jak je složitá stavební legislativa v Krkonošském národním parku a některá rozhodnutí se počítají na roky.

»Neseriózní« unie?

V roce 2011 se podařilo zabránit prodeji tří akciových společností provozujících skiareály ve Špindlerově Mlýně, Peci a Harrachově, tehdy ještě vlastněných ČSTV, za 120 milionů Kč. Po šesti letech činí jejich odhadovaná cena 882 mil. Kč. To je výsledek ekonomických kroků nástupnické organizace ČUS. A ještě jedno číslo o údajné »neserióznosti« unie: V roce 2007 činila ztráta ČSTV přes 39 milionů, v roce 2015 byla ČUS v plusu 10,5 milionu Kč.