ZKO ČUS Zlín

Sport hledá „ztracené“ peníze

9.1. 2017
Sport hledá „ztracené“ peníze. Víc by měly dávat obce i firmy


Michal Šenk
Sportu v tuzemsku chybí po pádu Sazky před šesti lety stále peníze. O Sazku se tehdy nechaly připravit samotné sportovní svazy, její akcionáři. Nyní náklady na sport představují ročně 120 miliard korun. Podle analýzy KPMG je ze tří čtvrtin platí sami sportovci, případně rodiče sportujících dětí. Například v sousedním Německu je tato spoluúčast domácností jen okolo 50 procent.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právě připravuje novelu zákona o podpoře sportu. „Hotová by měla být do konce června, měla by dát financování a rozvoji sportu koncepci do roku 2025,“ říká vrchní ministerský rada z odboru sportu MŠMT Karel Kovář.
Novela podle informací HN počítá s tím, že třetina výtěžku ze zdanění hazardu, který dosud představoval ročně kolem šesti miliard korun, půjde namísto do státního rozpočtu přímo na sport. Zbylé dvě třetiny stejně jako dosud zůstanou v rozpočtech obcí.
V poměru k sumě 3,8 miliardy korun, kterou sportu přiřkl rozpočet pro rok 2016, by mohlo jít o významné přilepšení. Sport se ovšem ani tak nedostane na 7 miliard korun, které od státu dostával v letech před ekonomickou krizí.

Chybí fondy EU na sport

Mnohem větší peníze by ale sport mohl dostávat odjinud. Od obcí, případně firem. Hlavně na starosty a šéfy firem teď chtějí Česká unie sportu a Český olympijský výbor tlačit.
Obce podle čísel ministerstva financí ještě v roce 2010 dávaly na tělovýchovu a zájmovou činnost celkem 14 miliard korun. V roce 2011 toto číslo o 3,5 miliardy spadlo a podle odhadů ministerstva to vypadá, že ani letos nebude úrovně z roku 2010 dosaženo.
Do října letošního roku radnice do sportu investovaly necelých 9 miliard korun, loni za stejné období to bylo skoro o miliardu víc.
V roce 2011 doběhly některé dotační programy, které umožňovaly obcím a státu spolufinancování sportu. I proto tak výrazný propad v roce 2011. Mírnému kontinuálnímu nárůstu v posledních letech pak pomohlo memorandum mezi Českým olympijským výborem, Českou unií sportu a Svazem měst a obcí. Obce se zavázaly, že budou třetinu svých příjmů z hazardu dávat na sport. Přesto tyto peníze pokles z roku 2011 celkově zatím nesrovnaly.
„Pro sport v obcích není rozšířené spolufinancování investic s podporou státu tak jako v jiných oblastech,“ vysvětluje šéf České unie sportu Miroslav Jansta jeden z důvodů malé podpory sportu na obecní úrovni. „Dva roky jsem se také snažil najít možnost podpory sportu z evropských peněz. Ani toto se neukázalo jako cesta,“ dodává Jansta.
Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala je vydláždění náměstí samozřejmě viditelnější než dotace provozu sportovního areálu. „Ale vnímání potřeby investic do sportu se doufám postupně zlepšuje,“ poznamenává.
V jednotlivých krajích a velkých městech je na sport nahlíženo velmi rozdílně. V průměru na tyto účely dávají obce zhruba pět procent svých celkových rozpočtů. Může jít o podporu profesionálních klubů, investice do výstavby, správy a provozu sportovišť či spolufinancování dalších volnočasových sportovních a spolkových aktivit.

Nápad s povinným sponzoringem

Zcela největší díl toho, odkud by peníze do sportu mohly putovat, je podle šéfů sportovního hnutí u firem.
Kejval, který kromě ČOV působí také v managementu nizozemské nábytkářské společnosti Arend, vidí inspiraci u řady zemí Evropy, kam Arend dodává.
„Abychom se mohli hlásit o veřejné zakázky, musíme mít prokazatelnou historii toho, že přispíváme na veřejné účely i na sport,“ upozorňuje.
Tématu povinného sponzoringu by se měly chopit sportovní, kulturní i charitativní organizace. Konkrétně ČOV chystá před volbami na podzim letošního roku v tomto duchu informační kampaň a Kejval věří, že se celé věci chopí i politici. Měl by to být pak apel hlavně na zahraniční firmy, které tu podnikají. Odliv korporátních zisků a dividend z Česka dosahuje podle některých analýz ročně až 400 miliard korun.

Pro sport v obcích není rozšířené spolufinancování investic s podporou státu tak jako v jiných oblastech. Miroslav Jansta předseda