ZKO ČUS Zlín

Jak Navrátilová vyhnala pohlaváry

1.11. 2016
Jak Navrátilová vyhnala pohlaváry


PETR TULIS
Byl to jeden z nejemotivnějších příběhů v historii domácího sportu. Česká televize připomene slavný zápas tenisového Poháru federace z roku 1986 mezi Martinou Navrátilovou a Hanou Mandlíkovou. Šlo v něm totiž o víc než jen o sport.
Česká televize připomene slavný zápas Poháru federace

Fanoušci jí bouřlivě aplaudovali, po jedenácti letech od své emigrace se jim konečně mohla ukázat osobně. I legendární tenistka Martina Navrátilová, která oslavila před pár dny šedesátku, stále dojatě vzpomíná na jeden z nejsilnějších okamžiků svého života. Před třemi dekádami dokázala vyhnat z hlediště štvanického stadionu komunistické pohlaváry! Neustálými represemi a hrozbami ji coby osmnáctiletou donutili v roce 1975 emigrovat. Odtrhli ji od blízkých, před fanoušky na dlouhá léta zatajovali její fenomenální úspěchy, všemožně ji očerňovali. Komunistickým aparátčíkům nevoněla skutečnost, že se stala hvězdou „buržoazního sportu“ inklinující k Americe. Potřebovali jí zkrátka přistřihnout křídla… Toho léta roku 1986 se jim za vše pomstila. Elegantně, ovšem o to bolestněji. Navrátilová se nechala přemluvit rodiči a přijela do Prahy na prestižní Pohár federace (nynější Fed Cup). Už coby americká reprezentantka, takže na ni režim nemohl.
„Museli mě sem pustit – to byla podmínka, aby byla soutěž Československu vůbec přidělena. Byla jsem přece světová jednička, nejlepší hráčka Ameriky, takže Mezinárodní tenisová federace řekla jasně, že bez mé účasti to nepůjde,“ vzpomněla na tehdejší zákulisní vyjednávání.

Štvanice v obležení

Prestižní týmovou soutěž vyhrálo třikrát v řadě Československo a v domácím prostředí mělo v konkurenci třiadvaceti týmů brát další triumf. Vedení ČSTV už slíbilo komunistickému ústředí na zrekonstruované Štvanici vítězný happening, který se pak dá politicky využít. Jenže jako naschvál zrovna ten rok přijely Američanky v nejsilnější sestavě. I s Navrátilovou… Od začátku to happening byl, ale úplně jiný, než si funkcionáři představovali. Na zápasy USA bylo plno, i když se je organizátoři snažili šoupnout na vedlejší kurty.
„Lidi viseli z tribun centrálního dvorce a dívali se na náš kurt,“ usmála se Navrátilová. Zájem o ni byl enormní. „Jednou během zápasu dokonce zastavil na vedlejším viaduktu vlak a strojvůdce s cestujícími se asi deset minut dívali.“ Všechno směřovalo k očekávanému rozuzlení: finále ČSSR – USA.

Proti svým

Navrátilová na Štvanici excelovala, vyhrála všechny čtyři dvouhry i čtyři čtyřhry, pokaždé beze ztráty setu. Teď ale měla stát proti »svým«! „Byla jsem strašně nervózní. Vůbec jsem netušila, co to se mnou udělá a hlavně jak se zachovají lidi,“ přiznala.
Po výhře Chris Evertové nad Helenou Sukovou šla v souboji jedniček proti Haně Mandlíkové. Štvanice byla natěšenými diváky napěchovaná k prasknutí. Už představování přineslo vtipný okamžik. „… a na druhé straně kurtu Martina Navrátilová, Česko… Pardon. Spojené státy americké,“ přeřekl se moderátor a tribuny se otřásaly smíchem. Ano, měl jsi pravdu, vždyť Martina přece je naše! Rebelie proti režimu byla defi nitivně odšpuntována.
V emotivním zápase stáli diváci na straně emigrantky, což domácí tým velice pobouřilo. „To je moje vůbec nejhorší vzpomínka v kariéře. Čekala jsem, že ta podpora bude tak padesát na padesát, a ne že všichni budou proti mně,“ soptila Hana Mandlíková. Prý až s odstupem času všechno pochopila. „Došlo mi, že to nebylo proti mně, ale proti režimu. Ale v ten moment to hodně bolelo…“

Slavná děkovačka

Navrátilová vyhrála 7:5, 6:1, pak dovršila svoji pražskou jízdu hladkou výhrou ve čtyřhře. A lidé té »zlé emigrantce« aplaudovali! „Dali facku tomu systému,“ měla jasno vítězka.
Před závěrečným ceremoniálem se komunistická elita v čele s předsedou vlády Štrougalem zvedla a stadion opustila! Když pak kapitán amerického družstva Riessen k radosti tribun předal Navrátilové mikrofon, přišla ona legendární slova: „Chtěla bych vám opravdu ze srdce moc poděkovat a doufám, že to nebude trvat dalších jedenáct let, než sem zase přijedu a budu hrát tenis. Děkuju.“ Slova dojaté tenistky se ztrácela ve frenetickém jásotu.

Odlet v slzách

Během turnaje zavítala do rodných Řevnic, prošla se starou Prahou a přemýšlela, kdy svůj domov zase uvidí. „Bylo to všechno takový smutný i radostný,“ přiznala.
Vše na ni padlo v okamžiku, kdy se z okýnka letadla dívala na Prahu a mizející českou krajinu. „Brečela jsem. Říkala jsem si: Já můžu odjet, ale těch ostatních patnáct milionů lidí tady v tom velkém vězení musí zůstat. Tehdy na mě vše dolehlo,“ prozradila.
Naštěstí dalších jedenáct let čekat nemusela. Za tři roky režim padl a od té doby jezdí domů pravidelně. Fanouškům se na kurtu ukázala při exhibici v roce 1995. Jak jinak, na zaplněné Štvanici…

***

Česká cesta Fed Cupem 2016

ČTVRTFINÁLE Rumunsko – Česko 2:3 Vůbec poprvé za celou svou fedcupovou kariéru prohrála v zápase oba své duely Petra Kvitová. „Mám 10.25 na víc,“ hlesla zklamaně ČT SPORT po nedělním střetnutí PO 7. 11. s Halepovou. Naštěstí ji v Kluži stoprocentně zastoupila Karolína Plíšková: po úvodním triumfu nad Halepovou vítězstvím nad Niculescuovou za nepříznivého stavu 1:2 srovnala a rozhodující postupový bod získala s Barborou Strýcovou ve čtyřhře. „S Bárou to bylo v klidu, rozumíme si i mimo kurt. V Rumunsku byl ale obtížný povrch, takže moje první dvě výhry byly dost vydřené,“ prohlásila Plíšková, která oba singly dokázala urvat v třísetových bitvách. Zároveň však přiznávala, že jí první dvě klání vzaly hodně sil, v sobotu dokonce na kurtu doplňovala energii pomocí coly. „Přes noc jsem ale zregenerovala a v neděli už to bylo dobré. Teď si dám nějaký den volno,“ dodávala.

SEMIFINÁLE Švýcarsko – Česko 2:3 Stejný výsledek, trochu odlišný průběh, ale opět s vítěznou čtyřhrou na závěr. Tak vypadalo semifi nále v Lucernu, kam neodcestovaly tradiční opory Kvitová se Šafářovou. První den si Strýcová poradila s Bacsinszkou, ovšem Golubicová si vyšlápla na Plíškovou. Druhý den si role prohodily – Bacsinszká podlehla Plíškové a Golubicová zdolala ve třech setech Strýcovou. „Chyběly mi dva míčky,“ litovala Strýcová. Rozhodnout tak musela opět čtyřhra, proti Golubicové s Hingisovou se po bok Karolíny Plíškové postavila Lucie Hradecká. A výhra po setech 6:2, 6:2 posunula Češky popáté za posledních šest let do finále! „A to jsem se Hingisové trochu bála, až do tohohle zápasu jsem proti ní neuhrála ani set,“ radovala se Hradecká.

FINÁLE Francie – Česko Do boje o fedcupový hattrick míří do Štrasburku Karolína Plíšková, Petra Kvitová, Barbora Strýcová a Lucie Hradecká. „S takovou sestavou jet na finále do Francie je radost. Máme opravdu silný tým a myslím, že jsme v roli favorita, se kterou se musíme popasovat. Zatím se to vždycky podařilo a doufám, že to zvládneme i teď,“ věří kapitán Petr Pála. „Budeme se to muset snažit uhrát přes singly, protože do debla jsou Francouzky sehranější. Doufám, že budu hrát líp než v Rumunsku,“ věřila Kvitová. Francouzky budou spoléhat na osvědčenou dvojici Kristina Mladenovicová, Caroline Garciaová. I když nechybělo mnoho a obě hráčky v nominaci chyběly – na olympiádě v Riu se pustily do mateřské tenisové federace kvůli chybějícímu oblečení a byly dočasně suspendovány. S domácími mají Češky vyrovnanou bilanci 3:3, loňské semifinále v Ostravě vyhrály 3:1.