ZKO ČUS Zlín

Krnovský hokej

10.10. 2016
Krnovský hokej nastartovalo nadšení a touha hrát


Pavel Habram

Před čtyřiceti lety se začala psát historie hokeje v Krnově. Na počátku bylo obrovské nadšení a touha zahrát si milovaný sport.

"Krnovský hokej oslavil čtyřicet let. V životě hokejového oddílu je to neskutečná doba. Stačí se jen podívat na to, v čem nastupovali na led první průkopníci krnovského hokeje, a v jaké výstroji se hraje dnes. Na počátku všeho bylo především obrovské nadšení, touha hrát lední hokej a jít si za svým snem.
ZAČALO TO VE STROJOSVITU
První zápis v klubové kronice pochází z 16. prosince 1975. „Pánové Jiří Novák a Jaromír Houžva zařizují na závodním výboru státního podniku Strojosvit Krnov zájezd do Horního Benešova pro dílnu 4003. Je zájem o lední hokej, sháníme výstroje."
Už ten hovoří o touze vyjet co nejdříve na led. O rok později, 24. listopadu 1976, byl zájem o hokej takový, že se v Horním Benešově, kde byla v té době jediná umělá ledová plocha v okrese, uspořádal turnaj mezi jednotlivými provozy státního podniku Strojosvit.
Jen pro pořádek, zvítězil provoz 02. Tohle období se tak může považovat za nejdůležitější impulz pro vznik hokejového oddílu v Krnově.
OBROVSKÝ HLAD PO HOKEJI
Hlad po hokeji byl v Krnově obrovský. Pánové Novák s Houžvou běhali a vyjednávali a výsledek se dostavil. Hned po Novém roce 1977 proběhla ve Strojosvitu, závodě 01, ustavující schůze nového hokejového oddílu.
Prvním předsedou se stal Otakar Kolek a mezi zakládajícími členy byli Květoslav Bašista, Milouš Dvořák, bratři Mošové, pánové Nevřela, Zezula, Říha, Trčka, Bujok a mnozí další. Prvním trenérem byl ustanoven Rudolf Braunš, v té době trenér opavského dorostu.
V témže roce se družstvo dospělých poprvé přihlásilo do okresního přeboru. Jelikož výstroj byla drahá a špatně k dostání, museli se o ni přičinit samotní hráči. Aby mohli členové družstva vůbec hokej hrát, odpracovali čtyři stovky hodin na brigádách, nasbírali neuvěřitelných devadesát šest tun železa a odpracovali mimořádnou pracovní sobotu.
Výnos z těchto aktivit se pak použil právě na nákup drahé hokejové výstroje. Možná by se nad tím měla zamyslet současná generace sportovců v celé zemi, co všechno jejich tatínkové a dědečci byli schopni obětovat, aby se mohli věnovat milovanému sportu.
Okresní přebor v sezoně 1977/78 hrála tři mužstva, kromě nováčka z Krnova ještě hokejisté Bruntálu a Leskovce. Krnováci získali jeden bod, když uhráli remízu, a třikrát podlehli a skončili třetí. Přesto byl tento ročník velice významný, vzniklo totiž první mládežnické mužstvo, dorost.
Na jaře 1978 se Krnovští podívali na Slovensko. Utkání s Liptovským Mikulášem skončilo remízou 7:7. První doopravdy mezinárodní střetnutí pak Krnov absolvoval o rok později. Rumunskému týmu Dunarea Gallati podlehl 3:9.
A právě v sezoně 1978/79 se družstvu Strojosvitu Krnov podařilo okresní přebor vyhrát. Kapitánem týmu byl Květoslav Bašista a nejlepším střelcem pozdější dlouholetý trenér a předseda Milouš Dvořák. Navíc v únoru 1979 bylo založeno při Základní škole na Dvořákově okruhu první družstvo hokejových žáků.
Také letní příprava tehdejších hokejistů svědčila o jejich nadšení. Ta začínala už 15. března a hráči absolvovali atletickou přípravu s kontrolními testy, vybíhali vražedné cvilínské schody, dřeli v tělocvičně. Na řadu přišel samozřejmě i oblíbený fotbálek.
SOUČÁSTÍ ČSTV, STAVÍ SE NOVÝ STADION
Dalším milníkem v hostorii krnovského hokeje byl prosinec 1982. Vznikla Tělovýchovná jednota ZVS Strojosvit Krnov a stala se členem ČSTV. V této sezoně vyhráli Krnováci podruhé, již rozšířený, okresní přebor. V deseti utkáních neztrácí ani bod a Milouš Dvořák je opět nejlepším střelcem.
A hned v červnu 1983 přišla další veselá zpráva, byla povolena výstavba zimního stadionu s umělou ledovu plochou přímo v Krnově. Samozřejmě ruku k dílu museli přiložit i samotní hokejisté, odpracovali zdarma dva tisíce hodin.
Po dalších dvou vítězstvích v okrese se krnovští hokejisté v březnu 1985 zúčastnili kvalifikace o krajskou soutež, ale zatím neuspěli. Cíl pro následující ročník je tedy jasný, postup do kraje. Do Krnova přišly nové posily, pánově Černý, Voldán a Nepor z Opavy.
Tím vlastně začala užší spolupráce s opavským hokejem. A přišel 6. prosinec 1985. V tento den byl slavnostně otevřen nový zimní stadion, samozřejmě v té době nekrytý. Součástí slavnostního otevření bylo přátelské utkání proti tehdy prvoligové Opavě.
POSTUP DO KRAJE A ÚSPĚCHY VE II. LIZE
O dva měsíce později přijel do Krnova k přáteláku atraktivní soupeř, Dynamo Berlín. Vstupenka na tento mezinárodní duel stála pouhých šest korun. Domácí podlehli 2:6 a utkání sledovalo dnes neuvěřitelných 1350 platících diváků. Poté se podaří splnit i cíl sezóny. Krnov vyhrává okresní přebor i následnou kvalifikaci a dostává se do krajské soutěže.
V následujících sezonách působili krnovští hokejisté v krajských soutěžích (v té době se hrála krajská soutěž a vyšší krajský přebor) a tým byl průběžně doplňován hráči z Opavy. Přelomovým ročníkem se stala sezona 1990/91, kdy tým Krnovští postoupil do II. ligy.
Pamětníci budou vzpomínat na jména jako Martin Kotala, Kamil Šenk, Vlastimil Děkan, Jiří Šrom, Robert Mikula. Z mladších hráčů pak Jiří Fajkus, Roman Tichý nebo Martin Rybka. Své porce utkání si za Krnov odehráli Jaroslav Plánovský a Pavel Hulva, tedy současní trenéři Krnova a Opavy. Dlouholetým kapitánem a později i trenérem týmu Jiří Plevák.
Z pohledu umístění byl nejúspěšnější druholigovou sezonou ročník 1993/94, kdy tým mužů skončil pátý. Ve své době byl krnovský hokej pro soupeře z třetí nejvyšší republikové soutěže unikátem také díky tomu, že se většina domácích utkání, na rozdíl od soupeřů, odehrávala pod otevřeným nebem. Třeba i ve dvacetistupňových mrazech.
Druholigová soutěž vydržela v Krnově šest let. Konečnou se stala sezona 1996/97. Jediným aktivním hráčem krnovské sestavy, který pamatuje druholigové časy je Michal Vysloužil. Ten patří dodnes k oporám zadních řad. Souběžně s druhou ligou hrál B-tým mužů krajský přebor.
Po sestupu z druhé ligy došlo ke sloučení obou týmů a na regionální úrovni působí Krnov dodnes.
MLÁDEŽNÍCI
Krnovský hokej nebyl vždy jen o dospělých hokejistech. Souběžně se seniorskými týmy působily také týmy mládežnické, v kategoriích od nejmladších žáčků až po nejstarší juniory. Největších úspěchů dosahoval tým juniorů, který v letech 2009 až 2011 působil pod vedením trenéra Antonína Plánovského v juniorské lize.
V posledních letech se po určité době stagnace začala znovu rozšiřovat mládežnická základna. Každým rokem přibývají v Krnově další věkové kategorie mládeže, což je velmi dobrá zpráva a hlavně příslib do budoucna pro celý krnovský hokej.
Oldřich Dušek: Technický hokej nám pomalu zaniká
Oldřich Dušek patří k zakládajícím členům krnovského hokejového klubu. Nejdříve v něm působil jako hráč, poté dlouho jako trenér mládeže i mužů a více než dvacet let už dělá kustoda mužům.
Jak vzpomínáte na své začátky v krnovském hokeji?
Když se začalo ve Strojosvitu s hokejem, bylo to na amatérské úrovni, hrálo se mezi provozy. Když se pak rozhodlo, že budeme hrát okres, tak vybírali hráče. Bylo nás okolo třiceti, ze všech provozů. Asi po třech letech se fabrika rozhodla, že by se měli založit žáci. A kdo to bude trénovat? Tak to padlo na mě a musel jsem si udělat trenérský kurz. Trénovali jsme na městském kluzišti a v Benešově jsme hráli zápasy.
Měj jste nějakou sportovní průpravu před začátkem hokejové kariéry?
Hrál jsem předtím fotbal za Strojosvit, za Lokomotivu, takže ke sportu jsem neměl daleko. V létě to byl fotbal a v zimě naběhl hokej. Miloš Dvořák měl to samé.
Vy jste hrál v obraně, že?
Přesně tak. Řekl bych, že jsem byl takový řízný bek. Trenér říkal, že se s nimi nemáme mazlit. Vyplynulo to z toho, že ve fotbale jsem hrál taky obránce. Miloš Dvořák byl zase útočník, takový neudržitelný, strašně silný na bruslích.
Jak dlouho jste hrál aktivně?
Hrál jsem chvíli, snad jen čtyři roky. Pak už to nešlo skloubit s trénováním mládeže, nestíhal jsem zápasy. Tak jsem si řekl, že když už jsem s tím začal, tak jsem chtěl pokračovat.
Takže trénování žáků byla pak vaše hlavní náplň?
Ze začátku jsme s žáky prohrávali. Vybral jsem si pak asistenta, Jirku Fialu. Ten s nimi chodil na tréninky ráno, než šli do školy a já odpoledne. A začalo se vyhrávat. Pak jsem byl i u mužů. Přišel tady trénovat Milan Černý a tomu jsem dělal druhého trenéra. Pak ale přišla doba, kdy se slučovaly týmy žáků a to už jsem dělat nechtěl.
Když se podíváme na těch čtyřicet let, co se nejvíce v hokeji změnilo?
Když to začínalo, tak ti hokejisté byli skromnější, o hodně. Byli vděční za všecko, co dostali a taky to odváděli na ledě. Dneska jsou hráči rozmazlenější, ale to jsou všichni mladí.
Jak se podle vás změnila hra samotná?
Hra se hodně zrychlila a hlavně je tvrdší. Tehdy tomu vládli Rusové, hrál se technický hokej, pak se to otočilo na Ameriku a je to o něčem jiném. Chodí se hodně do těla. Já se na hokej v Americe ani moc nedívám, nebaví mě to. Bohužel technický hokej pomalu zaniká.
Co vás nejvíc bavilo na trénování?
Největší radost jsem měl vždycky z toho, když kluci vyhráli a měli z toho hraní radost. Když jsme s žáky ze začátku prohrávali, tak kluci kolikrát v kabině i brečeli. A to my trenéři jsme ještě uzavírali sázky s týmem na výsledky. A vždycky se tipovalo na vítězství, nikdo by si nedovolil vsadit na porážku. Nikdo nechtěl prohrát. Samozřejmě tým prohrát může, ale nesmí s tím jít na hřiště, tam musí nechat všechno.
Jak jste se dostal k práci kustoda?
Když jsem skončil u žáků, tak mě oslovil šéf klubu Mirek Gerža, ať jdu k mužům. Tam jsem začal s broušením bruslí. A byl jsem tam celou tu dobu, co byl Krnov ve II. lize. Pak jsem toho na sezonu nechal, protože jsem to nestíhal kvůli práci. Chtěl jsem si odpočinout. Pak když se spadlo do kraje, už to nebylo to tak časově náročné jako II. liga, tak jsem se vrátil.
Co vás na tom baví?
Co bych dělal doma? V létě jsem na zahradě, ale co v zimě? Nedokážu si představit, že bych seděl u televize. Když je třeba volno a mělo by se hrát, tak mě ten den nebaví. (směje se) Žena už se vždycky ptá: Dneska nejdeš na zimák? Jestli jsem třeba nezapomněl. (směje se)
Co byste popřál krnovskému hokeji?
Přál bych si, aby se tady vrátila II. liga. Ať doroste mládež a Krnov může čerpat z vlastních odchovanců. Teď je tu Krnováků málo. Když tu byla naposledy II. liga, tak chodilo na zimák opravdu hodně lidí, a to ještě neměl střechu. Bylo pořád plno. I když teď taky chodí dost lidí, rozhodně více, než na jiných stadionech v té krajské lize."