ZKO ČUS Zlín

Máme trestat Rusko za doping?

25.7. 2016
Máme trestat Rusko za doping? Aféra rozděluje české sportovce


Kristýna Novotná
Zákaz startu ruským atletům na olympijských hrách v Riu rozděluje českou odbornou veřejnost. Zatímco tuzemský úřad pro kontrolu dopingu to považuje za jediné možné řešení, naopak proti uplatnění kolektivní viny se staví tuzemský olympijský výbor, podle kterého pochybila především Světová antidopingová agentura (WADA). Podle kritiků by se „čistí“ sportovci měli domáhat svých práv. Sankce se mohou přitom plošně dotknout i ostatních sportovců z Ruska, o jejich osudu bude v neděli jednat Mezinárodní olympijský výbor (MOV).

Zákaz startu ruským atletům na olympijských hrách v Riu rozděluje českou odbornou veřejnost. Zatímco tuzemský úřad pro kontrolu dopingu to považuje za jediné možné řešení, naopak proti uplatnění kolektivní viny se staví tuzemský olympijský výbor, podle kterého pochybila především Světová antidopingová agentura (WADA). Podle kritiků by se „čistí“ sportovci měli domáhat svých práv. Sankce se mohou přitom plošně dotknout i ostatních sportovců z Ruska, o jejich osudu bude v neděli jednat Mezinárodní olympijský výbor (MOV).

„Samozřejmě není to tak jednoduché, ale pokud byl doping v Rusku tak masivní záležitostí, považuji za správné, aby nestartovali nejen atleti, ale veškeří ruští sportovci. Je to podle mě podmínka k tomu, aby se takříkajíc chytli za nos a skutečně s tím přestali. Jednotlivci budou dopovat tak jako tak, i v jiných zemích, ale musí skončit státní podpora dopingu,“ řekl deníku ECHO24.cz šéf dopingových kontrol českého Antidopingového výboru Jan Chlumský.

Současně však připustil, že sportovci mohli dopovat i nevědomky. „Vyloučit se to nedá. Sportovec se může léčit po nějakém zranění a lékař mu podá nějakou zakázanou látku. Dovedu si také představit, že přijde trenér a řekne ‚hele vem si tohle, na nic se neptej, budeš po tom líp běhat‘. Díky státní podpoře jsem ale přesvědčen, že doping byl z 70 až 90 procent vědomý,“ doplnil Chlumský.

S plošným postihem atletů však nesouhlasí představitelé Českého olympijského výboru (ČOV) ani sami sportovci v čele s šéfem české olympijské výpravy Martinem Doktorem. Podle nich by boj proti systematickému dopingu neměl vést ke kolektivnímu potrestání sportovců, aniž by se přezkoumalo to, zda skutečně dopovali. Označují to navíc za nebezpečný precedent.

„Hovořit jasně by měly hlavně výsledky odběrů. WADA navíc jistě zpřísní systém kontrol a znásobí počty odběrů u vytipovaných sportovců. Vyloučení kompletní ruské reprezentace z olympijských her, pakliže k němu dojde, nebude nejšťastnější řešení pro sport globálně. Navíc tím MOV zvýrazní princip kolektivní viny, který je z právního hlediska velmi choulostivým tématem,“ uvedl serveru generální sekretář Českého olympijského výboru Petr Graclík.
Pykají „čistí“ sportovci za nedostatečnou kontrolu?

Proti uplatňování kolektivní viny se staví také sportovní funkcionář a právník Miroslav Jansta, podle kterého pochybila především WADA. „To rozhodnutí je neskutečné. Odpovědnost nenesou sportovci ale WADA. Ta se rozhodla udělit licenci ruskému pracovišti. Odpovědnost je na orgánech, které to měly kontrolovat. Vnímám to jako politické rozhodnutí. Je to poškození sportovců. Ti, kteří se ničeho nedopustili, by se měli domáhat svých práv,“ komentoval serveru místopředseda ČOV Jansta.

„Pokud měla WADA podezření na nějaké manipulace a porušení antidopingových pravidel už v průběhu Her v Soči, měla ihned konat. Boj s dopingem je ale pořád o krok pozadu proti sofistikovanému systému užívání zakázaných látek. Teprve dnešními testovacími metodami komisaři odhalují prohřešky z OH v Pekingu a Londýně u adeptů na účast v Riu,“ doplnil Graclík z ČOV.

Kritiku Světové antidopingové agentury mírní Chlumský z českého dopingového výboru, podle kterého by odpovědnost měla jít hlavně za ruskými vládními špičkami. „Tento názor je samozřejmě legitimní. WADA ale nemohla tušit, že doping je v Rusku takto až konspiračně propracován, a trvalo jí to delší dobu, než na to přišla,“ uvedl.
‚Vyhrajte ty vaše pseudozlaté medaile‘

Vyloučení ruských atletů z her v Riu potvrdila v týdnu Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS), která tak zamítla odvolání téměř sedmi desítek závodníků. V soudní síni vystoupila před arbitry i dvojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná světová rekordmanka ve skoku o tyči Jelena Isinbajevová, která neměla za svou kariéru pozitivní nález.

Ani závodnice, o níž nikdo nepochyboval, že si pro Ria přijede pro svou třetí zlatou medaili, však soud svým proslovem neobměkčila. „Ať pseudočistí zahraniční atleti vydechnou úlevou a vyhrají ty svoje pseudozlaté medaile při naší neúčasti. Síly se vždycky báli,“ napsala pak na Instagram:

????, ?? ?????? ?... ??? ????? ??? ??? ??????-?????? ????? ???? ?? ? ????? ? ???? ???? ??????-? ?????? ? ???? ????. ???? ?????? ?. ?????

Fotka zveřejněná uživatelem Yelena (@isinbaevayelena), Čec 21, 2016 v 4:09 PDT


Atlety z Ruska suspendovala Mezinárodní atletická federace IAAF kvůli dlouholetému, státem řízenému dopingu v důsledky zprávy nezávislé komise antidopingové agentury WADA. Podle ní ruské ministerstvo sportu od roku 2011 krylo doping svých sportovců a ve spolupráci s tajnou službou zaměňovalo jejich vzorky.

Dané stanovisko by mělo být vodítkem pro MOV, který o možnosti dalších sankcí bude jednat v neděli. O trestech pro komplet ruskou výpravu, kterou tvoří včetně atletů 387 sportovců, rozhodnou nejpozději do úterý. Kvůli dopingu nesmí na Hrách v Brazílii startovat také vzpěrači Ruska, Běloruska a Kazachstánu a také rychlostní kanoisté Rumunska a Běloruska.
Čtěte také: Prohřešek ruských atletů? ‚Pochází z Putinova Ruska,‘ píše Klausův institut
Kontrola odhalila dalších 45 dopujících sportovců na olympiádách
Rusové v Soči systematicky dopovali a podváděli, včetně medailistů