ZKO ČUS Zlín

Půl milionu dětí si nemůže sport dovolit

25.7. 2016
Půl milionu dětí si nemůže sport dovolit


Monika Slánská
Tuzemské domácnosti dají na svoje sportovní aktivity téměř 100 miliard korun ročně. Zhruba 100 milionů každý rok připutuje na amatérský sport od sponzorů.

Basket, nebo hokej? Je skoro půlka prázdnin a rodiče pomalu začnou přemýšlet, které sportovní kroužky vybrat svým dětem. Často bude hrát roli i výše příspěvku, protože bez toho současný sport prostě nefunguje.
Poměrně jasno už má Radim, otec pětiletého Matyáše a tříletého Honzíka. Oba kluci půjdou na atletiku a plavání, což jen na příspěvcích přijde za celý školní rok na 14 tisíc Kč. Když k tomu připočítáte týden na lyžích nebo víkendy na kole, dostanete se bez vybavení na částku mezi 25 a 30 tisíci Kč jen pro děti.
Sám Radim je florbalový trenér, takže má poměrně jasnou představu, co rodiče jeho svěřenců musí zaplatit. „Mimo Prahu není náš sport až tak náročný, příspěvek pro oddíl přesáhne tisícovku za pololetí. Ale třeba v Praze, kde jsou vysoké nájmy na haly, dáte za stejné období i čtyři tisíce,“ upřesňuje Radim. Podle průzkumu Českého olympijského výboru (ČOV) a Poštovní spořitelny z roku 2012 navíc florbal není úplně tím nejdražším sportem, je spíše na opačné straně žebříčku. Nejnákladnější je pro rodiče dětí lyžování či cyklistika. Naopak nejméně, skoro na třetinu toho, co lyžování, vyjde podpora dítěte právě ve florbalu, gymnastice nebo běžeckém lyžování.

Peníze od státu i sponzorů

České domácnosti dají podle údajů České unie sportu (ČUS) ročně do sportu skoro sto miliard. Amatérský sport se kromě vlastních peněz spoléhá na granty a dotace místní samosprávy, tečou do něj i peníze ze státu. Zhruba 100 milionů každý rok připutuje na aktivity amatérů od sponzorů včetně těch největších firem. Například ČEZ podporuje štafetový závod Adrenalin Cup nebo několikadenní Letní sportovní festival na Lipně, Lesy ČR zase již druhým rokem vystartovaly s amatéry do projektu Běhej lesy.
„Naši podporu prioritně směrujeme do projektů se zapojením co nejširší veřejnosti a propagace zdravého životního stylu. Zejména v poslední době získává stále větší popularitu běh a cyklistika,“ upřesňuje manažerka marketingu Skupiny ČEZ a ředitelka Nadace ČEZ Michaela Žemličková.
Hlavním kritériem při výběru je pro sponzory kvalita sportovní akce. „Přihlížíme k tomu, zda mohou zlepšit životní styl lidí a zároveň umožňují vstup do přírody bez omezování a s respektem k ní. Naše příspěvky na amatérský sport ročně dosáhnou jednotek milionů korun. Na konkrétní projekty jdou většinou desítky tisíc, u větších akcí stovky tisíc,“ popisuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.

Podpora sportu má i svá úskalí

Příspěvky státu, krajů a obcí jdou podle ČUS především na činnost tělovýchovných jednot a sportovních oddílů, vybavení sportovním materiálem, platy trenérů, zajištění provozu a drobnou údržbu sportovních zařízení. Tyto příspěvky jsou ve většině případů poskytovány bez rozdílu sportů, rozhoduje počet sportujících dětí. „To znevýhodňuje finančně náročnější odvětví a zejména kolektivní sporty typu ledního hokeje,“ vysvětluje Lenka Angelika Tichá, mluvčí ČUS. Sponzorské příspěvky soukromých osob do amatérského sportu jdou především na sportovní vybavení, dresy, míče, zajištění dopravy na zápasy a soutěže.
ČUS se snaží získat pro amatéry více peněz prostřednictvím konferencí. Za poslední dva roky uspořádala po celé republice na deset akcí na téma Financování sportu za účasti hejtmanů a starostů. Výsledkem jsou tři zcela nové neinvestiční programy v rámci dotačního schématu MŠMT na podporu amatérského sportu. Díky nim vzrostlo financování těchto aktivit zhruba o 0,5 miliardy korun, v roce 2017 by se podpora měla zvýšit o dalších až 600 milionů. Český olympijský výbor zase poslední dva roky pracoval na tom, aby vzrostly odvody od loterijních společností.
I přes tyto snahy zůstává i nadále většina nákladů na sport na Radimovi a ostatních rodičích. Jen pro srovnání - české domácnosti zaplatí o 30 % nákladů na amatérský sport více, než je průměr EU (cca 31 mld. Kč). Tyto zdroje v zemích EU pokryje stát, kraje, obce a sponzoři. „Kvůli tomu si téměř čtvrtina českých rodin nemůže sportování z finančních důvodů dovolit. To je téměř půl milionu dětí,“ uzavírá Tichá.