ZKO ČUS Zlín

NEJSEM BÍLÝ KŮŇ

17.5. 2016
NEJSEM BÍLÝ KŮŇ


Milan Mikulka
BÝVALÝ ADVOKÁT TOMÁŠ OTRUBA KOUPIL FIRMU, KTEROU ZALOŽILI POLITICI A DO NÍŽ VZP NALILA DVĚ MILIARDY KORUN. ŘÍKÁ, ŽE SPRÁVCE ELEKTRONICKÝCH ZDRAVOTNÍCH KNÍŽEK IZIP PRO NIKOHO NEDRŽÍ. CHCE HO OČISTIT A POSTAVIT NA NĚM BYZNYS S ELEKTRONIZACÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČESKU.

Tomáš Otruba spoluzakladatel Nordic Investors

Byl u toho, když se tehdy Kellnerova Česká pojišťovna spojovala s italskou Generali. Pro nejbohatšího Čecha také pomáhal získat operátora O2. Bankéři z Goldman Sachs ho zase pověřili vyjednáváním za majitele dluhopisů při pádu Sazky, což byla donedávna největší tuzemská insolvence. Po 20 letech Tomáš Otruba s kolegou Janem Petříkem skončili s advokacií v kanceláři BBH a pustili se do investic. Jejich fond koupil za stovky milionů korun čtyři projekty, které byly nebo jsou v problémech. „Naše akvizice směřují do oblastí, které jsou složité nejen byznysově, ale i právně či společensky. Když to řeknu obrazně, budeme léčit zraněné kusy a vracet je do přírody,“ říká Otruba.

* HN: Jaká je strategie Nordic Investors?

Švec se má držet svého kopyta a z toho vyplývají naše plány. Můj parťák ve fondu Jan Petřík se vždy specializoval na reality a development, já jsem dělal finance a technologie. A toto jsou dvě hlavní nohy, na kterých investičně stojíme – reality a technologie.

* HN: Co jste v technologiích koupili?

Jedná se o dvě akvizice, které dohromady dávají velkou logiku. Tou první je švýcarská společnost eHI eHealth, která v Česku vlastní 49 procent společnosti IZIP. A druhou je čtvrtý mobilní operátor Air Telecom, poskytující služby též pod značkou U:fon.

* HN: Proč jste si vybrali správce elektronických zdravotních knížek IZIP?

Jsme si vědomi toho,že IZIP má dost negativní mediální image. Nicméně my sedíváme dopředu a chceme se úplně odstřihnout od toho, co bylo v minulosti. Nemáme s tím nic společného. Teď chceme společnost ozdravit a dostat ji do pozice, kdy bude přínosem pro takzvaný e-health v Česku. Události kolem IZIP elektronizaci zdravotnictví hodně poškodily. Zatímco od roku 2000 v řadě rozvinutých evropských zemí vznikly stejně jako u nás projekty elektronizace zdravotnictví a už tam několik let úspěšně běží, z Česka se stává ostrůvek papírových lékařských karet. My vycházíme z toho, že elektronizace zdravotnictví prostě přijde. A vidíme v tom příležitost. IZIP je z hlediska IT platforem po určitých vylepšeních velmi dobře funkční, má velké množství nasmlouvaných lékařů a pacientů.

* HN: Ale má jméno, jaké má. Jak těžké pro vás bylo jít do této investice? Když navíc víte, že bez politiků se vám nepodaří být v tomto byznysu úspěšný?

Těžké to bylo. Rizika jsme si vědomi, ale věříme, že nakonec zvítězí rozum. Ano, politikum to je, na druhou stranu v tuhle chvíli brání vývoji, který v jiných zemích probíhá. Elektronizace přinese řadu věcí, které dnešní člověk považuje za úplně samozřejmé, ale u nás pořád nejsou.

* HN: Jaké třeba?

Představte si, že jste kardiak a veze vás od nehody záchranka. Jste v bezvědomí, takže nemůžete nic říct. V zemích, kde funguje systém e-health, se lékaři v záchrance dostanou on-line nikoliv k vašim zdravotním kartám, to by se dalo zneužít, ale k souboru dat, kterým se dá říkat balíček pro případ nouze. Tam si přečtou důležité informace, třeba jakou máte krevní skupinu nebo že jste kardiak, a vědí, jakým způsobem mohou postupovat, aniž by vám ublížili. U nás, pokud v popsaném případě nenajdou kartičku s vaší anamnézou nebo se nedovolají vašemu lékaři, nevědí nic. Přitom čas v tomto případě hraje důležitou roli.

* HN: Jaký podíl v IZIP kupujete? Je už transakce vypořádaná?

Je. Máme v rukou 100 procent akcií švýcarské společnosti eHI eHealth. Ta v IZIP vlastní 49 procent. Ale uplatnila rozvazovací podmínky, na jejichž základě od VZP jako druhého akcionáře získá zpět 46 procent akcií a podle našich informací VZP této povinnosti dostojí. Vypořádání těchto akcií bylo podmínkou naší transakce. Tím se dostaneme na 95 procent akcií IZIP.

* HN: S kým jste o koupi jednali?

V tomto směru máme závazek mlčenlivosti.

* HN: Nejste ale jen bílý kůň, který má přikrýt skutečné vlastníky, kteří dosud nejsou dohledatelní?

Kategoricky to vylučuji. Jako právník jsem se dostal na absolutní vrchol, proč bych z něj sestupoval? Uzavřel jsem advokátní kariéru a stal jsem se investorem, který společnost IZIP hodlá zapojit do své skupiny, jež bude úspěšná i díky vzájemným synergiím. Pro koupi IZIP jsme se rozhodli na základě hloubkové prověrky, vedli jsme standardní jednání a nyní je obchod vypořádán.

* HN: Za kolik jste firmu koupili?

Cena je důvěrná. Ale odráží fakt, že společnost má odpojený portál, vypnuté servery a v tuto chvíli nemá žádné zaměstnance.

* HN: Takže může mít i nulovou hodnotu, když se nedomluvíte s VZP?

My do toho nejdeme s tím, že se chceme se státem přít, ale chceme udělat tlustou čáru za minulostí. Navrhujeme VZP všechny spory vypořádat a nastavit věci jak s ní, tak s ministerstvem zdravotnictví a dalšími státními orgány partnersky tak, aby mohla fungovat spolupráce. Minulý týden jsme se byli u vedení VZP představit jako noví vlastníci.

* HN: Pokud se ale s VZP a státem nedomluvíte, bude to neúspěšná investice.

Nemusí to tak být. IZIP dělá i jiné věci a do budoucna chceme, aby stál i čistě na soukromé části byznysu. Třeba pro Český olympijský výbor firma bezplatně vyvinula aplikaci All Imp, která bude nasazena na olympiádu v brazilském Riu. V aplikaci jsou všechny důležité informace, například o nemocech či očkování daného sportovce. Věříme, že olympijskému výboru ušetří spoustu starostí, protože All Imp jim řekne, které léky mohou sportovci užívat, aby byly účinné a bez rizika dopingu. Tato aplikace pak bude nabídnuta na trhu a každý si ji může stáhnout do svého chytrého telefonu.

* HN: Ale bez služeb pro veřejné zdravotnictví se asi stejně ekonomicky neobejdete.

Co se týče větve veřejné, věříme v dohodu. Ale zároveň jsme relativně klidní. Společnost v tuto chvíli nemá žádné dluhy, které by ji táhly k zemi, ani nějaké velké provozní náklady. Takže nejsme pod žádným časovým tlakem. Co společnost naopak má, je funkční software, 2,5 milionu klientů, 20 tisíc smluvních lékařů a 8,6 tisíce smluvních zdravotnických zařízení. Toto je dobrý základ do budoucna a kdokoliv, kdo by u nás chtěl budovat elektronické zdravotnictví, by tyto nemalé náklady musel vynaložit znovu.

* HN: Ale tento systém je teď zastavený.

To ano. Na druhou stranu podle nás ukončení smluv znamená i konec exkluzivity a chceme spolupráci nabídnout i dalším pojišťovnám.

* HN: Plánujete IZIP přejmenovat?

Určitě. To jméno má negativní image, jeho změna je jednou z prvních věcí, na kterých nyní pracujeme.

* HN: Jaký je dlouhodobý záměr? Uhladit spory se státem a pak firmu prodat?

Jsme původem právníci a naše akvizice směřují do oblastí, které jsou složité nejen byznysově, ale i právně či společensky. Obrazně řečeno, budeme léčit zraněné kusy a vracet je zpátky do přírody. Jsem přesvědčený, že kdokoliv jiný než IZIP by měl na elektronizaci zdravotnictví vyšší náklady. Doporučený dopis s novým přístupovým heslem všem 2,5 milionu klientů vyjde skoro na 80 milionů korun. Navíc musíte mít programátory a obchodníky,kteří systém z provozní lékařům a pacientům. IZIP už má velký kus této nákladné práce za sebou.

* HN: Pojďme k druhé akvizici – operátorovi Air Telecom. Proč jste do něj investovali?

Veřejnost ho zná spíše pod značkou U:fon. Jeho zakladatelem byla před 10 lety skupina Penta. Potom firma změnila vlastníky, prošla i insolvencí. Z ní ji vykoupil Martin Hes a vlastnil ji pod značkou Air Telecom zhruba 3,5 roku. Dnes je firma bez dluhů, má kvalitní management, širokou základnu klientů a pro nás velmi zajímavé frekvence 400 megahertzů.

* HN: Čím jsou zajímavé?

Zjednodušeně řečeno se frekvence šíří nepřímo úměrně jejich výši. V případě 900 megahertzů potřebujete k pokrytí většiny Česka 4,5 tisíce základnových stanic, zatímco u naší frekvence stačí řádově desetina stanic. Na druhou stranu naše frekvence na daném pásmu unese menší objem dat. A to byl celou dobu problém U:fona spolu s tím, že jel na technologii CDMA, která se používá v Asii a v Americe, zatímco v Evropě se rozvinulo GSM. Český telekomunikační úřad nedávno povolil na této frekvenci nasadit moderní technologii LTE. To bude vyžadovat investici v řádu nižších stovek milionů korun, ale bude to technologický skok z dosavadní CDMA na moderní technologii.

* HN: Jaký smysl dává nižší frekvence pro zákazníka?

Dnes se pořád hovoří o chytrých městech, internetu věcí a podobně. Vezměte si například odečty vody. V některých zemích už na vodoměru máte malou krabičku, která jednou za čas pošle malou datovou větu a to je odečet vody. Vtip je v tom, že se musíte dostat do míst, kde je často horší signál – do podzemí nebo za betonové zdi. A také baterie v zařízení musí vydržet nejlépe několik let na jedno nabití. A to je kouzlo frekvence Air Telecomu, která je vhodná pro přenosy menších dat a má nízkou energetickou náročnost. A zároveň signál projde do míst,kam se běžně používané vyšší frekvence nedostanou. Plánujeme zhruba za rok přechod na LTE, díky kterému nabídneme zákazníkům rychlejší přenos dat a současně se zlepší i tak dobrá propustnost signálu.

* HN: A zároveň byste chtěli zajišťovat přenos zdravotních dat?

Frekvence Air Telecomu jsou na to ideální. Navíc budeme schopni díky synergii nabídnout výhodnou cenu a nízkou energetickou náročnost. Vedle zdravotnictví chceme síť nabídnout i pro jiné obory, ve kterých se uplatní internet věcí. Je to nekonečná škála, od průmyslu a chytrých měst přes ledničky až po psí obojky.

* HN: Kolik jste za Air Telecom zaplatili?

To nemohu říct, ale na všechny čtyři akvizice, které jsme udělali, nám stačil náš vlastní kapitál. Pohybujeme se v několika desítkách milionů eur. Celková částka nepřesáhla miliardu korun.

* HN: Kromě technologií jste zmiňoval, že se soustřeďujete na reality. Co už jste v tomto oboru koupili?

První akvizicí bylo nákupní centrum Géčko v Liberci. Byznysově je zdravé, ale bylo relativně hodně zadlužené. Financování bylo drahé, protože vzniklo před krizí. Tehdejší očekávání počítala s rychle rostoucími nájmy, všechny křivky tomu napovídaly. Ale rok 2008 je smetl. Podařilo se nám koupit pohledávky od rakouské konsolidační agentury, získat celé obchodní centrum a zároveň ho oddlužit. Géčko se zbavilo svého největšího problému, může investovat a získat prémiové nájemce.

* HN: Kolem jaké sumy se pohybujeme v tomto případě?

Cenu komentovat nechci. Ale tehdejší financování se pohybovalo kolem 400 milionů korun a my jsme to koupili se značným diskontem.

* HN: Koupili jste i pozemky v Bratislavě. Proč?

Je to projekt starého letiště ve Vajnorech na severu Bratislavy. Letiště přestalo fungovat po válce, v podstatě je to brownfield o rozloze přes 80 hektarů. V tuhle chvíli nemá smysluplné městské využití, i když čtvrť Vajnory je velice hezká a má dobrou pověst. To vše dává unikátní příležitost postupného rozvoje ucelené, moderní a promyšlené zástavby. Navíc slovenská vláda schválila projekt nového městského okruhu, který lokalitě uleví.

* HN: Stavět budete sami, nebo se spojíte s některým z velkých developerů, kteří v Bratislavě působí – třeba s Pentou, J&T nebo HB Reavis?

Máme v týmu několik lidí, kteří se developmentem zabývali, ale v tuto chvíli nejsme plnohodnotný developer. Je dosti pravděpodobné, že se s některým z místních hráčů spojíme, ale to je ve fázi úvah. Ten projekt je na deset a více let, takže říkat dva měsíce po akvizici, jak vše provedeme, by bylo předčasné.

* HN: Jak vidíte současný realitní trh, je na něm dost vhodných případů ke koupi?

Máme několik nabídek, ale jsme velmi konzervativní. Máme pocit, že se realitní trh znovu přehřívá a nakupovat za hodně vysokou cenou je velmi riskantní. Takže v tomto směru budeme opatrní.

* HN: Jako přední český právník jste se podílel na řadě transakcí. Které považujete za svoje vrcholy?

V oblasti restrukturalizací je to Sazka. Tehdy si nás najali držitelé dluhopisů zastupovaní Goldman Sachs. To, že potom společnost skončila u PPF a KKCG, je jiný příběh. My jsme tehdy stáli na druhé straně. Jediným cílem našich klientů bylo získat co nejvyšší výnos, žádný jiný cíl zahraniční držitel dluhopisů nemá. A co se týče akvizicí, tak to byl pojišťovnický holding Generali PPF, ve kterém byla Česká pojišťovna a další středoevropské a východoevropské pojišťovny. Tato transakce získala vroce 2008 cenu Emerging Markets Deal of the Year. To je myslím jedinkrát, kdy česká transakce toto ocenění dostala. Navíc je to největší transakce, na které jsem se podílel, a jedna z největších, které v Česku vůbec byly.

***

Tomáš Otruba (43) Spolumajitel finanční skupiny Nordic Investors a významný český advokát vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jako bývalý mezinárodní partner advokátní kanceláře BBH pracoval zejména na akvizicích a pohledávkách. Spolu se svými kolegy ve vedení BBH dovedl tuto advokátní kancelář až k titulu Právnická firma roku 2014. V dubnu 2015 založil s kolegou Janem Petříkem investiční společnost Nordic Investors. Tomáš Otruba je ženatý a ve volném čase se věnuje své rodině a horolezectví. Investor-horolezec Ačkoliv jako advokát pracoval na obchodech největších tuzemských investorů, přestalo ho to uspokojovat. „Když dělá klient akvizici, vaše role končí sepsáním smlouvy a tím, že klient zaplatí fakturu. Tohle mi už v poslední době nestačilo,“ říká Tomáš Otruba. Proto se na začátku loňského roku rozhodl z advokátní kanceláře BBH odejít. Necelý půlrok odpočíval. „Vylezl jsem na dvě hory a byl s rodinou. V září jsme v Krkonoších u Pece pod Sněžkou zasponzorovali a postavili kapli, pak jsem se pustil do investic,“ popisuje oddychový čas, který oddělil dvě etapy jeho kariéry. Když mluví o svém horolezectví, má na mysli výstup na nejvyšší hory Jižní a Severní Ameriky – Aconcaguu a Denali (dříve Mount McKinley). Tento sport ho inspiruje i v byznysu. „Horolezectví mě vede k zodpovědnosti – na horách se nemůžete spoléhat jen sami na sebe. Zároveň se ostatní členové expedice musí spoléhat na vás. Zní to možná jako klišé, ale nestačí zdolávat vrcholy – stejně důležité je vrátit se bezpečně domů. Při cestě vzhůru se nemůžete k ostatním chovat bez skrupulí,“ říká Otruba.