ZKO ČUS Zlín

Třetí hodina tělocviku

23.9. 2014
Spojte se s trenéry a rozhýbejte děti, vyzývá školy ministr
Téma: Česká unie sportu
23.9.2014  Mladá fronta DNES  Strana 3  Z domova
Ivana Karásková
Ministr školství Marcel Chládek nastartoval pilotní projekt třetí hodiny tělocviku. Věří, že se do něj dobrovolně zapojí minimálně šedesát škol. Tělovýchovní lékaři mu fandí – pohybové návyky z dětství jsou totiž podle nich k nezaplacení.

PRAHA Učitelé tělocviku i tělovýchovní lékaři poukazují na jednu důležitou okolnost: pokud člověk nezíská pohybové návyky v dětství, v dospělosti na to pravděpodobně doplatí. Proto vítají snahu ministra školství Marcela Chládka prosadit třetí hodinu tělocviku.
„Když po lidech, kteří se kolem čtyřicítky dopracují k nadváze nebo cukrovce, lékař chce, aby se hýbali, mnohem lépe to zvládnou ti, kdo mají takzvanou pozitivní sportovní anamnézu. Čili pohybové návyky z dětství. I když pak třeba dvacet let dělali kariéru, ztloustli a nesportovali,“ argumentuje primářka pražského Ústavu tělovýchovného lékařství Denisa Haluzíková.
Třetí hodinu tělocviku se snažila už v minulém volebním období prosadit místopředsedkyně školského výboru sněmovny Anna Putnová (TOP 09), tehdejší ministr Josef Dobeš tomu však nebyl nakloněn. Ten současný je k pohybu ve školách vstřícnější. V pojetí Marcela Chládka (ČSSD) se však nemá jednat o klasickou třetí hodinu tělocviku. „Hodina navíc by probíhala ve spolupráci s místním sportovním klubem nebo s dojíždějícím profesionálním trenérem. A pokud bude podobně kvalifikovaný tělocvikář přímo ve škole, může tuto třetí hodinu vést sám. Bude tedy záležet jen na vedení školy, pro kterou variantu se rozhodne,“ přibližuje plán Ministerstva školství mluvčí Klára Bílá.
V současné době má ministerstvo ve spolupráci s Českou unií sportu a Českým olympijským výborem připraven pilotní projekt, který příští rok hodlá vyzkoušet minimálně na šedesáti školách.
„Nechci, aby ze všech žáků byli vrcholoví sportovci a olympijští medailisté, ale aby tato hodina zvedla děti ze židlí a od počítačů,“ popsal Marcel Chládek.
Ze stejného důvodu podpořil i Sazka Olympijský víceboj. Cílem projektu, do kterého dnes začíná registrace, je rozhýbat co nejvíce školáků bez ohledu na jejich talent a zjistit, pro jaký sport mají předpoklady. Poslankyně Putnová by ráda viděla třetí hodinu tělocviku povinnou, ale doporučuje změnit strukturu tohoto předmětu. „Mohly by se třeba spojit první, druhá a třetí třída a vytvořit něco jako oddíly, aby si každý mohl vybrat sport, který by ho bavil. Což je úplně klíčové. Bude to stát peníze, ale vyplatí se to,“ ubezpečuje Putnová.
Na některých školách ostatně zavedli tři hodiny tělocviku už před lety a efekt se projevil.
„Dělali jsme si třeba průzkum u pětistovky dětí ze základních škol v Praze 5. Měřili jsme jim tuk, vážili je a porovnali výsledky škol se dvěma a s třemi hodinami tělocviku. Vyšlo to jasně ve prospěch těch častěji sportujících,“ říká bývalý tenisový trenér ze společnosti Sportvital Jan Taussig.
Jak přiznává, rodiče dětí, kterým nejde o výkonnostní sport, mají zejména v některých regionech menší možnosti, kam potomky nasměrovat. A také tohle může podle něj třetí hodina tělocviku řešit. „Já bych se však přimlouval za to, aby dítě sportovalo alespoň hodinu denně. Spontánní pohyb totiž skoro vymizel. Zájem pohasíná nejčastěji kolem puberty,“ říká Jan Taussig.
To, že dívky končí se sportem dříve, vysvětluje trenér hlavně větší soutěživostí chlapců. Vztah k pohybu se hodně odvíjí od klimatu v rodině a motivace. „Například s příchodem sympatických děvčat Kiki a Maki začal být populární plážový volejbal,“ ilustruje to trenér.

***