ZKO ČUS Zlín

Aleš Hušák....

19.10. 2015
Aleš Hušák: Můj řidič má přísný zákaz jezdit kolem O2 areny a sídla Sazky. Abych ty budovy nemusel vidět



Aleš Hušák je dnes živnostník. Vlastní vinice ve Španělsku a některým lidem pomáhá jako poradce. Každopádně to není nic kolem hazardu, říká v rozhovoru.
Až do hořkého konce jsem bojoval za to, aby Sazka zůstala sportovním svazům, tvrdí.
S odstupem několika let od svého konce v Sazce chystá knihu. Rozchod byl prý takový, že jen vidět jméno společnosti či arény v tisku mu dříve způsobovalo psychické trauma.

Mám tři podmínky, vymínil si Aleš Hušák, když ho týdeník Ekonom oslovil s žádostí o rozhovor. "Nebudu se fotit, chci vědět dopředu tematické okruhy a padne-li slovo Sazka, odejdu bez pozdravu z místnosti," upozorňoval. Nakonec ale zapovězené slovo pronesl jako první on; vyhnout se tématu totiž nebylo možné ani při povídání o současných aktivitách bývalého generálního ředitele Sazky, byť mají k hazardu daleko. Co dnes dělá Aleš Hušák?

Rozhovory jste v posledních letech prakticky nedával. Proč jste nakonec souhlasil?

Proč ne?

Takže máte jen příliš volného času?

Třeba mi to přišlo zábavné. Nebo tím sleduji nějaké své vlastní cíle.

Jaké?

Chystá se spuštění mých webových stránek. Chystá se kniha, tak si říkám, že je možná dobře být trochu aktivní. Nehledejte za tím víc než můj osobní prospěch.

Takže konečně prozradíte, kdy vyjde kniha, která měla být na pultech už minulý rok? A kdy spustíte svůj web?

Píšu hrozně pomalu. Věci se prodlužují, protože jsem v jistém smyslu perfekcionista. Doufám, že stránky otevřeme co nejdříve, ale pořád mi tam něco vadí, něco upravujeme.

Web se bude týkat knihy? Bude to váš blog?

Budou to moje stránky a budou se týkat mnoha věcí i knihy. Chci tam část dát.

Doménu máte už zaregistrovanou?

Dávno, mám jich asi 85. Kterou použiji, je jedna z věcí, o nichž stále mluvíme.

Kdo vám knihu vydá?

Budu ji vydávat sám. Sice pod nějakým zavedeným vydavatelstvím, ale na vlastní náklady. To, co vám můžu říct, je, že jde o fikci, protože pravdu nelze napsat.

Začal soud mezi ČSTV a bývalým šéfem Sazky. Podle svazu se Hušák choval jako diktátor - čtěte ZDE

Máte přehled, kolik žalob je na vás podáno a v jakém jsou tyto případy stadiu?

Dostáváme se k otázkám, na které nechci odpovídat, ale budu se snažit. Musíte mi říct, co máte na mysli: občanskoprávní žaloby, nebo trestní stíhání?

Klidně to rozdělte.

Trestních stíhání je nula. Existovalo mnoho obvinění, ale všechna byla uzavřena. Většina z nich se navíc vůbec netýkala Sazky. Já jsem ale na tato obvinění nezapomněl a mám ještě chvilku času, abych na osoby, které je podaly, mohl podat trestní oznámení kvůli křivému obvinění.

A občanskoprávní žaloby?

Ty jsou aktuálně v procesu čtyři. První podal ČSTV, požadoval 951 milionů. Pokud jsou mé informace správné, tato žaloba se stále pohybuje mezi městským a vrchním soudem kvůli neuhrazenému soudnímu poplatku ze strany žalobce.

Druhá žaloba je na ochranu osobnosti a náhradu škody. Ta je nesmyslná už ze své podstaty - podává ji ČSTV, přitom z hlediska tehdy platného práva by ji musela podávat Sazka. Tam běží normální řízení. (Více viz článek Hušákův pomník sportu.)

A pak jsou dvě žaloby, které jsem podal já. Jednu na pana Janstu (Miroslav Jansta, bývalý předseda ČSTV a dnes České unie sportu, pozn. red.) a jednu na ČSTV. Obě jsou na ochranu osobnosti, protože jim kladu za vinu, že hovořili a rozšiřovali o mně nepravdy ještě před podáním žaloby.

Aleš Hušák (58)

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Po studiích začínal jako právník podniku Restaurace a jídelny, krátce pracoval ve Výzkumném ústavu místního hospodářství.

V roce 1987 začal pracovat v oboru devizové legislativy Státní banky Československé (SBČS), tři roky byl pak ředitelem obchodní divize Výstaviště Praha.

V březnu 1995 se stal předsedou představenstva Sazky a o měsíc později i generálním ředitelem společnosti.

V roce 2001 prosadil stavbu Sazka Areny, otevřena byla o tři roky později.

O 10 let později byl odvolán z funkce ředitele Sazky.

Když se bavíme o sporech, měl jste někdy pocit, že některá z kritik vůči vám je oprávněná? Že jste udělal nějakou chybu?

Ježišmarjá, samozřejmě, chyby dělá každý!

Kterou kritiku tedy považujete za oprávněnou?

Jestli tomu dobře rozumím, vy se mě ptáte, jestli v té žalobě je něco oprávněného. Já nemůžu uznat ani milimetr, protože žaloba je hloupá a zmatená. Klade mi za vinu, že jsem zpochybnil dobré jméno českého sportu. Co je to za žalobu?

Za prvé, co je vůbec český sport? Kapříci a uplácení, nebo úspěchy Petry Kvitové?

Druhá věc je, že mi klade za vinu, že jsem zpochybnil dobré jméno České unie sportu. Ale ta přece vznikla až dva roky poté, co jsem už nebyl v Sazce. Jak jsem mohl zpochybnit jejich dobré jméno?

Já jsem naopak u soudu jejich jméno hájil - nenašlo se jediné mé vyjádření, ve kterém bych kritizoval kteréhokoli z funkcionářů ČSTV, respektive České unie sportu. Jsem loajální člověk a do konce života budu tvrdit o bývalém hlavním akcionáři Sazky, že to byla skvělá organizace. A budu to myslet vážně.

Zůstali vám mezi sportovními funkcionáři nějací přátelé?

Zůstala mi z té doby řada přátel, kamarádů nebo známých. Nedávno jsem letěl do Barcelony a shodou okolností jsem seděl vedle předsedy jednoho svazu, kterého znám léta, a společně jsme v dobrém pomlouvali naše bývalé kamarády ze sportu.

Když se vrátíme k ukázkám z knihy, vyplývá z nich, že jste byl příznivcem toho, aby Sazku převzala Penta.

To tedy musím hned odmítnout. Nic takového tam nenajdete. To jsou zlá slovíčka, když si udělám legraci. Je tam napsáno, že jeden z hrdinů byl osloven jiným hrdinou, a ten mu říkal: pojď to s námi ukrást. Ale není tam žádný komentář k tomu, jestli s tím některý z hrdinů souhlasil. Až do hořkého konce jsem bojoval za to, aby Sazka zůstala sportovním svazům.

To v té knize je, to vám mohu prozradit. Je tam moment, kdy jsme seděli v přepychové vile na nejmenovaném místě někde ve Středomoří, ti pánové seděli naproti mně a já jim říkám: buďte finanční investoři, jinak přijdete o současné výhodné zdanění výtěžku. Pamatuji si, jak mi jeden z těch mocných pánů říkal, o to se nestarej, o to se postaráme my sami. Tak jsem čekal, jak to dopadne. Byli přejeti rychlíkem jako toulavá liška.

Když už bylo jasné, že Sazka svazům nezůstane, měl jste nějaké preference? Pochopili jsme to tak, že jste byl zastáncem názoru, aby firmu získala Penta s...

Nic takového není pravda. Nevím, jak jste na to přišli.

Četli jsme to při rešerších v tehdejších zprávách z novin a televize.

No jo. To je přesně to, co vyčítám mediálnímu prostředí. Vytvářejí se pohádky, které nejsou pravdivé. Byl jsem na straně těch, kteří prosazovali, aby financování Sazky vyhrál Gladiolus. Ale musíte také dodat, co za tím bylo. Gladiolus jediný říkal, že nechce podíl ve společnosti, že firma zůstane akcionářům, kteří budou mít nadále v rukou rozhodování o těch a těch věcech, zatímco oni budou rozhodovat o dalších...

Ale Gladiolus založila Penta.

Ano, ale kdyby zvítězilo toto řešení, tak Sazka zůstala českému sportu. Musíte vidět smlouvu, která za tím byla. Navíc jsem už tehdy věděl, že i když vyhraje Gladiolus, tak v Sazce nezůstanu.

V té době jsem sledoval už jen několik věcí a jedna z hlavních byla, aby Sazka zůstala sportovním svazům.

Bývalého šéfa Sazky Aleše Hušáka obvinila policie kvůli směnce na 50 milionů - čtěte ZDE

Čím se dnes zabýváte, kromě knihy?

Jsem živnostník, OSVČ se tomu říká. Snažím se pěstovat víno, mám vinice ve Španělsku. Pomáhám některým lidem na poli poradenství. Taky jsem si dával dohromady svůj život. Uvědomil jsem si, že za dobu, kterou jsem věnoval byznysu, jsem měl spoustu věcí nedodělaných. Dělám to, co mě baví.

Komu radíte?

Neřeknu. Jsem tak domluven s lidmi, se kterými to dělám. Pro ně by to mohl být z různých důvodů polibek smrti. Každopádně to není nic kolem hazardu. Je to, jako když se rozejdete s nějakou ženskou - už se k ní víc nevracíte.

Prozradíte alespoň, o jaký obor jde?

IT i služby.

Když jste skončil v Sazce, dostal jste jinde nabídky na manažerské pozice?

Soukromé nabídky jsem vždycky měl a mám, ale všechny směřovaly k poradenství. A upřímně řečeno, to teď není z nouze ctnost, ale je mi, kolik mi je. Takže představa, že bych šel dělat nějakou výkonnou funkci...

To byla jedna z věcí, kterou jsem si uvědomil, když jsem skončil v Sazce. Že je to vlastně na jednu stranu dobře, že jsem skončil, protože ten život za nic nestál. Člověk byl 24 hodin denně zatažen do nějaké výkonné rozhodovací činnosti, i když se nic nedělo, i když to byl normální výkon práce. A když je člověku tolik, kolik je, tak už někdy mele z posledního. Anebo si myslí, že pracuje, ale ve skutečnosti jede jen na nějaká malá procenta.

Velký byznys máte za uzavřenou kapitolu?

Třeba sednout si někam do dozorčí rady a přijít si jednou měsíčně pro platbu? Tomu by asi neodolal nikdo, a rozhodně ne já. Ale denní výkonná práce? To už prostě není možné, fyzicky ani mentálně. V těchto letech už nedokážete zabrat tak, jako když je vám třicet. Když jsme dostavěli arénu, byl jsem rok vyhořelý. Chodil jsem do práce, rozhodoval, ale když jsem si to uvědomil zpětně, jel jsem na čtvrt plynu.

Co místo dozorčí rady zkusit parlament?

O dráze politika jsem nepřemýšlel. Nevím, co by se muselo stát, protože mě politika neláká. Jsem zaměřením manažer, politik má hledat kompromisy. Obávám se, že nejsem typ člověka, který by chtěl strávit život tím, že bude dělat kompromisy. Navíc já ani, proboha, politiku jít dělat nemůžu, poté co jsem byl zničen médii. Dějiny píší vítězové.

Sledujete dění kolem hazardu?

Velmi okrajově. Dlouho to nešlo, je to psychologická záležitost. Ten rozchod byl takový, že jen vidět jméno společnosti či arény v tisku mi způsobovalo psychické trauma. Takže jsem to uzavřel a třeba kolem arény jsem od té doby nejel. Můj řidič má přísný zákaz tudy jezdit, musí se vyhýbat Praze 9, objíždíme to, jen abych nemusel vidět ani jednu z těch budov. Takže asi dva roky jsem si dal pohov a teprve pak jsem byl schopen číst věci okolo Sazky zpětně. I knihu jsem začal psát až po dvou letech, nešlo to hned.

Jak investujete peníze vydělané v minulých letech?

Nejsem investor, který by příležitosti vyhledával. Ani si nemyslím, že bych v tom byl dobrý. Ve své podstatě jsem konzervativní, věřím v nemovitosti a půdu a myslím si, že jediný smysl má investovat do těchto věcí. Ony se sice hůře prodávají, ale jsou to stabilně uložené peníze.

Kupoval jste nemovitosti v poslední době?

Ne, mám jich už dost. Další nechci.

Co vlastně obnáší vaše práce na vinici? Jste tam manažerem, anebo fyzicky pracujete?

Pravděpodobně byste byli překvapeni, ale letos v létě jsem osobně vyčistil asi čtyři tisíce rozprašovačů, protože mi je zanesli mravenci. Na normální práci jsou však stroje nebo lidi. Já to dávám dohromady, plánuji, ale když je třeba přiložit ruku k dílu, tak přiložím.

Kolik vína chcete vyrábět?

Letos toho bylo málo, ale odhaduji, že příští rok můžeme sklidit 10 až 15 metráků. Vinice stavíme postupně - každý rok nabíhá jedna.

Budete své víno dovážet i do Česka?

Nějaké dovezu, ale většina se spotřebuje ve Španělsku. U nás by bylo drahé.

Na kolik si své víno ceníte?

Víno se prodává jinak než cokoliv jiného. Je kouzelné v tom, že se kolem něj hodně mluví a velmi záleží na tom, jak ho prezentujete a jakou kolem něj vytvoříte marketingovou pohádku. Samozřejmě musíte odvést práci na vinici. I když vytvoříte kvalitu, je vedle vás tisíc dalších vín a všechna jsou dobrá. Proto musíte vymyslet marketingovou pohádku. To je první faktor ovlivňující cenu.

Jaké jsou další?

Další věcí jsou ceny, za jaké se víno prodává kolem vás. Při stanovení ceny se musíte pohybovat na cenové úrovni, kterou diktuje trh.

Pokud chceme prodávat lokální víno, musíme se držet cenové úrovně v místě obvyklé. V našem případě je to mezi 10 až 20 eury.

Jak se vaše víno bude jmenovat?

Zatím jsme v procesu registrace ochranné známky. Naznačím, že se bude jmenovat velmi podobně jako místo, kde máme vinice.