ZKO ČUS Zlín

Sport potřebuje miliardy

8.9. 2015
Sport potřebuje miliardy, hlavně na nejnižší úrovni
Téma: Česká unie sportu
7.9.2015  Mladá fronta DNES  Strana 10  rozhovor
Pavel P. Novotný
Nejmocnější muž českého sportu Miroslav Jansta hodlá obhajovat svou pozici.
MIROSLAV JANSTA

Šéfa České unie sportu nyní čeká boj o miliardy z rozpočtu a také přetahování o způsob jejich rozdělování. Soupeřit bude paradoxně také s velkými svazy, byť jeden z nich sám vede, a Českým olympijským výborem. Chce totiž dostat peníze hlavně do klubů a jednot přímo, nikoliv přes svazy.

* Vypadá to, že s ministryní školství Valachovou nemáte stejný pohled na financování sportu, je to tak?

Tak to není. Myslím, že se pokouší zachovat změny ve sportu, které začal její předchůdce Chládek. Za pár měsíců dokázala úspěšně předložit dva klíčové materiály o sportu do vlády. Zejména Plán podpory sportu na příští dva roky snad konečně umožní zlepšit financování sportu zejména v jeho základních článcích. Ale více paní ministryni hodnotit nemohu, protože se ke sportu veřejně moc nevyjadřuje.

* Marcel Chládek sliboval sportu zhruba šest miliard, ale příští rok se rozpočet zvýší jen o 500 milionů.

To je problém. Vracíme se do roku 2014, kdy jsme už 3,5 miliardy měli. Přestože ministr financí Babiš slavnostně vyhlásil přidání 500 milionů, což je jistě chvályhodné, je to jen to, co už bylo. My všichni čekáme, jak se k tomu paní ministryně postaví. Jestli ji to uspokojí, nebo se pokusí řešit financování sportu radikálně.

* Opravdu je to tak málo?

Sport je v Česku na sestupu. Byl a je státem podporován nejméně ze všech evropských zemí kromě Malty. Za minulého režimu bylo ČSTV něco jako ministerstvo sportu. Po revoluci se však ČSTV stalo jen spolkem bez kompetencí, o sport se formálně a bez zájmu staralo jen pár úředníků na ministerstvu školství. Už dávno měli sportovci veřejně říct, že na hájení sportu nemají nástroje. Odpovědnost nesou i bývalí ministři školství, kteří toho až na výjimky pro sport moc neudělali. Teď svou kapitolu píše paní ministryně. Držíme jí palce. Věřím, že vyjednaná půlmiliarda je daná tím, že je ve funkci krátce. Půjde i o postoj ministra financí. ANO slibovalo, že sportu pomůže. Teď už nebudou moci vše svalovat na neprůhlednost, protože paní ministryně přichází s dotačními programy, které odpovídají jejich i našim představám.

* Jiří Holeček z ANO útočil na ministra Chládka kvůli tomu, že podle něj chyběla koncepce a peníze se dělily neprůhledně. Posouvají se tedy vize směrem k představám ANO?

Hrany se obrousily na obou stranách. V něčem ustoupil pan Holeček, v něčem ministerstvo. My se v hlavních rysech shodujeme. Vedení ČUS rozhodně nebylo bezvýhradným podporovatelem ministra Chládka. Ochlazení vztahů přinesl můj výrok, že chci ministerstvo sportu. Ale sport potřebuje svého lobbistu v Česku i ve světě.

* Takže to s ministerstvem sportu myslíte vážně?

Určitě. Výsledky dnešního ministerstva, které přivedly český sport do slepé uličky, hovoří za vše. Všechny tabulky dokazují, že stát ukázal svoji absolutní lhostejnost ke sportu po stránce jak strukturálního financování, tak řízení. Argument, že to není v koaliční smlouvě, neobstojí. Tam moc věcí není, ale je třeba řešit skutečné problémy.

* Kdyby vám tu funkci někdo nabídl, šel byste do ní? Stranickou knížku na to máte.

Nešel. Navíc ministerstvo sportu není na pořadu dne, ale chci, aby se na to udělala analýza. Z ní musí vyjít, že sport není dostatečně hájený na úrovni státu. Polský model ministerstva sportu, turistiky a cestovního ruchu se mi zdá jako ideální. Vždyť je to právě sport, který nás v zahraničí reprezentuje nejvíce. Jestli si někdo myslí, že nejznámější Čech ve světě je Václav Havel, tak se mýlí. Možná v kavárně a intelektuálních kruzích, ale na ulici je to mnohem častěji Pavel Nedvěd.

* Proti lití peněz do sportu stojí argumenty o složitých strukturách sportovních organizací, kde se spousta peněz ztrácí, nemyslíte?

To jsou všechno falešné důvody. Kdo to říká, ten tomu nerozumí. Za netransparentnost může právě ministerstvo. To určuje pravidla, kterým se my přizpůsobujeme. Ono rozděluje peníze, my jsme jen příjemci. Měl jsem hloubkové kontroly NKÚ jako předseda České unie sportu a basketbalové federace, a u nás nebyla ani jediná chyba. To jsou nesmysly, jako když teď všichni volají po registru sportovců.

* Registr vám připadá jako nesmysl?

Copak existuje registr umělců nebo členů církví? My máme vlastní registrace ČUS, jak od nás požaduje zákon. Víme, kdo dělá fotbal, basketbal, hokej. Můžeme ministerstvu poskytnout všechny údaje, které bude chtít. Aby ministerstvo budovalo další vlastní registry za miliony, není potřeba. Ať řekne, jaké údaje chce, my mu je dáme.

* Ale souhlasíte, že černé duše ve svazech jsou reálný problém?

Peníze ministerstvo dnes rozděluje svazům na základě reprezentace a na špičkovou mládež. Počet sportovců je rozhodující v případě peněz do klubů a jednot. Ale tam peníze ze státu prakticky nejdou. Když to teď někdo vytahuje, je demagog. Já podporuji registr majetku, aby nechodily peníze dvakrát na jedno místo. To byl v minulosti problém, protože největší netransparentnost byla v investičních programech. Souhlasím, že ministerstvo musí mít přehled, kam peníze jdou, ale k tomu nepotřebuje nový registr.

* Kolik je tedy podle vás ideální rozpočet na sport. Sedm miliard?

Ne, to je suma, aby se zastavil propad. Kdybychom se za dva roky dostali na sedm miliard, šlo by spíš o návrat k původní úrovni před deseti lety. Ale abychom se dostali na evropskou úroveň, tak to jsou další miliardy navíc. Kdybychom se v roce 2025 dostali na 16 miliard, tak budeme na průměru EU.

* Jaký model financování chcete?

Chci, aby se udržely peníze, které jdou na svazy, tedy zajištění reprezentace a práce se špičkovou mládeží. To je model, který jsem v roce 2010 dojednal s ministrem Dobešem. Ale chybí nám peníze na sport pro všechny, peníze do jednot a klubů na té nejnižší úrovni. Odmítám model, aby tyto peníze šly přes svazy, jak mnozí prosazují. Dole se musí sportovat, nahoře je jen pozlátko reprezentací a profesionálního sportu. I podle strategických dokumentů EU o sportu je klíčová podpora sportování lidí, ne reprezentace státu. Najmout si profesionálního gladiátora, který vyhraje olympiádu, to umí každý. Ale aby aktivně sportovalo 60 procent populace jako jinde v Evropě, o to se nikdo nesnaží.

* Kdo by měl peníze do jednot rozdělovat? Právě komora klubů a jednot v rámci ČSTV byla přece tolik kritizována za éry Aleše Hušáka.

Hušák s ní uměl pracovat, funkcionáři z regionů byli rádi za každou korunu. Když jsem to více poznal, pochopil jsem, že kritika nebyla úplně fér. Lidé z jednot měli nálepku hušákovců, ale kdo seděl v čele Sazky? Hlavně šéfové svazů. Tak kdo sloužil Hušákovi víc? Jednoty dnes nemají peníze žádné. Dvě a půl miliardy, které byly ze sportu odebrány a přesměrovány na obce s tím, že je jednotám a klubům dají radnice, jsou pryč. Do sportu nedorazily.

* Když mluvíte o podpoře sportu v regionu, jako bych slyšel Pavla Kořana, bývalého šéfa ČSTV, kterého jste tak ostře kritizovali z pozice svazových šéfů. Změnil se za tu dobu váš názor na některé věci?

Kořan byl ve špatný čas na špatném místě. Problematice v Sazce nerozuměl, buď ho řídil Hušák, nebo to nechápal. Z tohoto pohledu nemohl být dobrým předsedou. Jako první se ale snažil snížit zadlužení ČSTV. A hlavně správně vnímal fungování sportu v regionech. V tom se nerozcházíme.

* Zpět k mechanismu, jak dostat peníze do regionů a do klubů. Jak si ho představujete?

Rozhodně by mělo peníze rozdělovat ministerstvo. Podle žádostí na konkrétní programy. My jako ČUS bychom dodali nějaké reference, protože víme, jak daná sportoviště vypadají. Následně bychom to ministerstvu pomohli vyřídit, protože na to máme aparát regionálních pracovišť – stejně jako Sokol či Sdružení sportovních svazů. Když budou vůle a peníze, tak provedení nebude problém.

* Shodnete se na principu financování jednot a klubů s Českým olympijským výborem?

Úplně ne. ČOV prosazuje financování výhradně přes svazy, což já, byť předseda velkého svazu, odmítám. Svaz není od toho, aby rozděloval státní peníze, ale aby organizoval sport. Ten vzniká odspoda, tedy od klubů. Mnozí předsedové svazů by rádi řídili celou republiku.

* Příští rok na jaře se bude volit předseda ČUS. Půjdete do toho znovu?

Ještě jedno volební období chci dát. Další nevím. Jsme na půli cesty. První dva roky jsme zachraňovali vytunelovanou firmu, teď je na čase začít budovat nový systém sportu v Česku. Kdybychom utekli pod olympijské kruhy, jak byla původní snaha, bylo by to falešné a veřejnost by nám to omlátila o hlavu. Bylo čestnější ukázat, že jsme schopní takovýto kolos řídit a úspěšně hospodařit. Je jasné, že některým vadí, že jsme opět silnou organizací.

* I vy jste původně hovořil o tom, že jde o dočasnou úlohu a že brzy řízení českého sportu předáte Jiřímu Kejvalovi, předsedovi ČOV. Kde se vzala ta změna?

Pochopil jsem, jako dřívější kritik ČSTV a Českého olympijského výboru, že tyto spolky musí reprezentovat různé zájmy českého sportu. K Jirkovi mohu říci, že je přesně tam, kde má být. Je to typický olympionik, reprezentující nás ve světě. Je pro mě zárukou, že to bude dělat dobře, nevidí v tom své zájmy, bere to jako poslání. Zároveň se někdo musí starat o sport směrem dovnitř a na nejnižší úrovni.

* Co budou další úkoly, když zvítězíte? Třeba jednání o prodlužení pronájmu lyžařských areálů?

To nás asi čeká. Možná i složitá jednání se státem. Protože nám hrozí zvýšení nájemného u řady pozemků sloužících sportu, které máme pronajaté od státu. Jinak jsme s pronájmem areálů spokojení. Stojím si za tím, že to bylo dobré řešení. Pokud budu předsedou, nic se prodávat nebude. Naopak, někde bychom rádi přikupovali. Klíčovým úkolem vedle zajištění financí od státu bude také vybudování olympijského centra v Nymburku. Máme úspornou variantu, aby se tam poskládalo všech 36 olympijských sportů.

***