ZKO ČUS Zlín

ME v atletice Praha 2015

6.3. 2015
Praha vítá nejlepší atlety po 37 letech. Předčí Strahov?

Ve čtvrtek začíná v Praze 33. halové mistrovství Evropy v atletice. Češi věří v medaile. Praha - Bude to svátek, na který se čekalo od dob Fibingerové či

Praha - Bude to svátek, na který se čekalo od dob Fibingerové či Kratochvílové.

Ve čtvrtek začíná v Praze 33. halové mistrovství Evropy v atletice, a i když jsou čeští fanoušci zvyklí na každoroční ostravskou Zlatou tretru, takhle velkou akci uvidí poprvé po 37 letech. Ve 20 hodin ji v pražské O2 areně zahájí hodinový slavnostní ceremoniál.
Chyběla hala i stadion

Důvodem, proč se tu na velký atletický šampionát tak dlouho čekalo, je především ten, že tu chyběl stánek, kde by se mohla taková událost pořádat. Stadion na Strahově chátrá a ani halové mistrovství nebylo kde uspořádat.

Až v roce 2004 vyrostla ve Vysočanech O2 arena, která pojme i 18 tisíc diváků a dokáže se přestavět prakticky v cokoli od koncertního sálu, přes hokejovou halu až k atletickému stadionu.

A tak mohl vrcholný evropský podnik opět přicestovat do České republiky. Vlivem přestavby bude kapacita 11 500 fanoušků, ti budou sledovat 363 atletů a 280 atletek, jak bojují o 26 sad medailí. Mezi nimi i 46 českých reprezentantů, kteří se budou snažit doma překonat předloňský zisk pěti cenných kovů z Göteborgu.
Chtějí překonat Göteborg

Pravděpodobnost, že se jim to povede, je obrovská. Vždyť běžci Pavel Maslák a Jan Tesař vládnou letošním výsledkům na čtyřstovce. Hodně silná tak bude i mužská štafeta na této trati. Stejně tak má velké ambice na čtvrtce Denisa Rosolová.

Mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek Zuzana Hejnová se představí na osmistovce, kde vyčnívá mezi muži i jméno Jakuba Holuši a zapomenout bychom neměli ani na halovou vicemistryni světa tyčkařku Jiřinu Ptáčníkovou či tyčkaře Jana Kudličku, který má na kontě bronz z halového MS i ME.

"Jsme početná a silná výprava. Věřím, že si atleti udělají osobáky, budou padat rekordy a z toho vyplynou medaile," věří kouč reprezentace Tomáš Dvořák.

Podle organizátorů ale bude stát za to už čtvrteční zahajovací ceremoniál. V multimediální show vystoupí 70 účinkujících a bude trvat hodinu. Přenášet ho bude stejně jako celý šampionát česká televize, která pošle obrázky z Prahy do 56 zemí po celém světě.

“Maximálním způsobem jsme se podřídili prostoru, který nám hala, připravená na vrcholnou atletiku, nabízí. Celý program se proto bude odehrávat přímo na dráze, nestavíme žádné speciální pódium. I přesto by si diváci měli celou show dostatečně užít. Několik samostatných hudebních a tanečních bloků bude pokaždé symbolizovat atletiku. Od jejího vzniku až po současnost, tedy samotné účastníky letošního evropského šampionátu,“ přiblížil téma zahajovacího ceremoniálu jeho režisér Michael Čech.
Koulaři začnou ještě před zahájením

Ještě než show začne, budou mít za sebou první kvalifikační pokusy koulaři. Ženy začínají v 16:30, muži od 18 hodin. Mezitím vyzkouší pražský písek také skokani do dálky.

Z českého pohledu ale bude nejzajímavější kvalifikace koulařů, kam se kvalifikovali tři čeští závodníci a všichni letos pokořili hranici 20,50 metru.

Tomáši Staňkovi patří v evropských tabulkách dokonce druhé místo, úřadující český šampion Jan Marcell je čtvrtý a Ladislav Prášil osmý. Právě oni mohou položit základní kámen pro domácí medailové žně.
Na Strahově 78 cinkalo pět medailí

Stejně jako předloni v Göteborgu vybojovali na ME kvinteto medailí čeští (českoslovenští) atleti na zatím posledním vrcholném evropském podniku na tomto území na přelomu srpna a září 1978.

Čtvrtkaře Karla Koláře a koulařku Helenu Fibingerovou ozdobily stříbrné kovy, bronzového ocenění pak dosáhli diskař Imrich Bugár, dálkařka Jarmila Nygrýnová a štafeta 4x400 metrů ve složení Josef Lomický, František Břečka, Miroslav Tulis, Karel Kolář.

Tehdy to ale bylo přeci jen trochu jiné než před letošním halovým šampionátem. Kandidáti na účast byli známi už s ročním předstihem a před začátkem přípravy pak byla určena jmenovitá nominace československých reprezentantů. Všichni si pak pochvalovali soustředění v tělovýchovném středisku v Nymburku.

“Strávili jsme tam nejvíc času a lze bez nadsázky říci, že tam bylo vše, co sportovci potřebují, včetně rehabilitace. Já jsem se ještě připravoval v bulharské Varně, v Itálii a v Tunisu,“ vypočítává Kolář.

“Také jsem jezdil do Bulharska, ale na mém výkonnostním zlepšení se nejvíc podepsal Nymburk,“ netají Bugár. “Velice užitečné bylo také závěrečné desetidenní soustředění celého týmu v olympijské vesnici na Strahově,“ doplňuje ho Tulis.
Kratochvílovou přibrzdila nemoc

“Nejprve jsem uvítala, že tak významná akce se uskuteční v Praze, a protože před tím jsem v Ostravě zaběhla velice rychlou čtvrtku, tak jsem věřila v dobré umístění i na Strahově. Avšak v nejméně vhodnou dobu mě přepadly zdravotní problémy provázené zvýšenými teplotami, takže ani závěrečná příprava na šampionát nebyla podle mých představ,“ lituje dodnes legendární Jarmila Kratochvílová, která v běhu na 400 metrů byla vyřazena v semifinále.

Během celého šampionátu pak do ochozů strahovského stadionu chodily dopoledne na rozběhy a kvalifikace hlavně školní výpravy a večerní program už probíhal za asistence přibližně 35 tisíc diváků, kteří přijížděli do Prahy z celého Československa. “V báječné atmosféře za velké podpory vděčných fanoušků se nám skvěle závodilo,“ zdůrazňuje Tulis. “Mně bylo 23 let, neuměl jsem pořádně česky ani slovensky a podařilo se mi v mém prvním velkém závodě získat medaili. Po čtvrtých pokusech jsem dokonce vedl. Co víc jsem si mohl přát,“ přiznává Bugár.

Na svá vystoupení dodnes všichni rádi vzpomínají. “Byl jsem velice dobře připravený, cítil výbornou formu a podařilo se mi prosadit se i mezi evropskou špičkou, kterou tehdy tvořili tři Němci, Angličan a Francouz,“ připomíná Kolář.
Štafeta splnila “úkol“

“Vedení výpravy mělo představu o zisku pěti medailí a před závěrečnou štafetou ještě jedna chyběla. Když jsme v průběhu závodu byli šestí, moc nadějí jsme neměli. Ale skvělý Kolář doběhl třetí a úkol byl za nadšených ovací splněn,“ vrací se k dramatickému finále Tulis, který i v závodě jednotlivců našel v běhu na 400 metrů  cestu do silně obsazeného finále.

“Mistrovství zdobila jeho výborná organizace, účast špičkových evropských atletů, a tak nepříjemné zůstalo jen chladné počasí. Při finále osmistovky se rtuť teploměru vyšplhala jen k osmi stupňům,“ vzpomíná Kratochvílová, která ještě s úsměvem říká, že Karel Kolář byl středem pozornosti i kvůli svým froté ponožkám, kterým se pak později říkalo “kolářovky.“

Na vydařený šampionát se ještě dlouho vzpomínalo. “Kromě různých společenských akcí a povinných návštěv jsme se dočkali i finanční odměny,“ prozrazuje Kolář. “Ve večerním televizním silvestrovském programu Vladimíra Menšíka dostala místo i naše čtvrtkařská štafeta a Bugár sklidil potlesk za pěvecký výkon se svoji Častuškou,“ usmívá se Tulis.

“Šampionát československé atletice velice pomohl a je jen škoda, že na další podobnou akci se muselo čekat 37 let,“ dodává Kratochvílová.