ZKO ČUS Zlín

Rozhovor s prezidentem ČSLH

27.2. 2015
Král: Sudí nám podporu nevracejí

Seriál deníku Sport je u konce a je čas vyhlásit vítěze. Nejmocnější osobou českého hokeje se stává… Ne, můžete v klidu vydechnout, velké překvapení se nekoná. Největší vliv na dění v tuzemském hokeji náleží svazovému bossovi
Tomáši Královi. „Zapíjet to nebudu, na druhou stranu neříkám, že je mi to nepříjemné,“ reaguje 51letý manažer.

PRAHA – Sedmým rokem v řadě velí národní chloubě, kterou za nějakých deset týdnů čeká světový šampionát v Praze a Ostravě. Za tu dobu svaz stabilizoval ekonomicky, povýšil sportovně. Ale všechno samozřejmě není jen růžové. Například výkonnost rozhodčích je tématem, žádajícím bleskurychlé řešení. „Chyb je příliš,“ nezastírá Tomáš Král.

* Deník Sport vás považuje za nejmocnějšího muže českého hokeje. Jste vážně tak dobrý, anebo nejsou soupeři?

(s úsměvem) „Výraz nejmocnější mi přijde hodně silný. Beru to spíš tak, že souvisí s funkcí, kterou zastávám. A ta je zkrátka v celém hokejovém dění nejvyšší. Takže logiku to má, očekává se to. Ale jde tu především o pohled vašeho deníku. Zapíjet to nebudu, na druhou stranu neříkám, že je mi to nepříjemné. Ona ta pozice s sebou nese dost pozitiv, ale i negativ. A toho druhého mi přijde, že je i víc.“

* Co máte na mysli?

„Velký problém naší země je všudypřítomný negativismus. Vždycky si ze všeho vybereme to horší, ke všemu jsme hyperkritičtí, není jednoduché být v čele čehokoli. Ale pořád u toho jsou i plusy. Když se nám povede něco uhrát, je to paráda. A mě na tom všem nejvíc baví právě ten hokej.“

* A co ostatní benefi ty, jež prestižní funkce přináší?

„Jiné motivace nemám. Jestli si někdo myslí, že třeba ekonomické, musím se smát. Nejvíc, když se někde dočtu, že se na svazu držíme koryt. Že beru 400 tisíc měsíčně a podobně.“

* A kolik měsíčně dostáváte?

„Klidně vám to řeknu, 65 tisíc. Výnosnější by určitě bylo, kdybych se věnoval advokátní praxi. Hokej dělám pro radost z úspěchů. Třeba před třemi týdny jsme měli víkend, kdy všechny reprezentace včetně áčka vyhrávaly a měly dobré výsledky, to je ta největší odměna. Ať si škarohlídi říkají, co chtějí, udělal se skok kupředu. Mládežnickým reprezentacím se vytvořil perfektní program, vrátili jsme se mezi velmoci, cinkla už i medaile, hnuli jsme se správným směrem. Máme před sebou mistrovství světa, což je obrovská výzva. Pokud z něj vyjdeme ekonomicky kladně, před dalšími volbami (2016) bude i finanční situace svazu velmi slušná.“

* Připadáte si mocný?

„Já takhle neuvažuju. Vážně ne. Když mě před lety (2008) oslovil Karel Gut, abych kandidoval, strašně mě to překvapilo. Šlo o názor širší skupiny lidí z vedení hokeje a moc jsem si ho vážil, byť jsem byl původně rozhodnutý nabídku nepřijmout.“

* Proč?

„Nikdy jsem neměl ambici vést český hokej. Ale když vám zavolá Karel Gut… Musím říct, že mi pořád chybí, měl jsem ho nesmírně rád. Nakonec jsem souhlasil a o to víc si vážím toho, že jsem o funkci sám neusiloval, ale vyplynula z důvěry druhých. Nebudu ovšem zastírat, že přináší i příjemné věci. Po celém světě získáte řadu přátel, otevírá mi dveře, které bych měl jinak zavřené.“

* Ty zatím vypadají zavřené pro vaše eventuální následovníky. Cítíte za sebou nějaké soky?

„Možná tak někdo přemýšlí, já to ale neřeším. Často se uměle vytváří prostředí, že stále někdo proti někomu bojuje, běží se závod o funkce, o něčí podporu. Já to tak nevidím. Prezident svazu je volená funkce, volí ho přes šedesát zástupců z celého hnutí. Je naprosto legitimní, pokud se o funkci bude ucházet více lidí. Důvod, proč tomu tak nebylo v roce 2008, jsem rychle pochopil. Hokej se nacházel v katastrofálním stavu, na účtu byl asi milion korun, dalších více než čtyřicet se dlužilo a šedesát chybělo do konce roku. Kdybych věděl to, co někteří jiní, asi bych do toho nešel. Prvních čtrnáct dnů jsem byl opravdu zoufalý. Přišel jsem na svaz jako no name a měl pocit, že to budu muset zavřít. Nebýt BPA (marketingová agentura), nevím, jak by to s hokejem dopadlo. Teď se situace změnila, kdyby po mně někdo přišel zítra, může se věnovat čistě hokeji.“

* Nemáte pocit, že Petr Bříza si na funkci svazového bosse do budoucna myslí?

„Zeptejte se přímo jeho. S Petrem se kamarádíme, jsme spolu od začátku. Když přišla nabídka od Karla Guta, byl jsem první, kdo začal poukazovat na Petra Břízu, že by byl správným adeptem. Tenkrát se mu do toho myslím nechtělo, měl krátce po ukončení kariéry. Dnes říkám znovu ano, Petra si jako nového šéfa hokeje dovedu představit. Spolu jsme se o tom ale nikdy nebavili. Navíc to momentálně není téma, soustřeďujeme se na mistrovství světa. Petr má výbornou pozici v mezinárodním hokeji, dovedu si ho představit i v boardu IIHF, kde máme čím dál lepší pozice. Má skutečně veškeré předpoklady dotáhnout to v mezinárodních hokejových strukturách hodně daleko. A nejen tam. Je inteligentní, vzdělaný, jazykově vybavený. Navíc býval skvělým hráčem. Těch máme samozřejmě víc, ale tahle práce není jen o počtech medailí. Je to tvrdá každodenní řehole, kdy řešíte často složitá legislativní, odborná nebo finanční témata.“

* Jak dalece si český hokej může vyskakovat? Realizuje veškeré projekty, které si namaluje, anebo jen ty, na které finančně dosáhne?

„Dostali jsme se do situace, kdy to důležité můžeme zrealizovat všechno. To se týká především mládežnických reprezentací, které byly naší jasnou prioritou. S tím jsme potřebovali něco udělat co nejrychleji. A nyní na rovinu říkám, že máme jeden z nejlepších programů na světě. Podobnou četností kempů, tréninků, turnajů nebo přípravných zápasů se může pochlubit málokdo, jsme srovnatelní s velmocemi. Od ledna jsme navíc rozjeli projekt profesionálních trenérů do všech menších klubů. Jde o navrácení hokeje do měst či městeček, kde dříve fungoval, ale začal skomírat. Tam tomu vracíme život.“

* Na kolika místech?

„Zatím na dvaceti, v plánu je jich zhruba osmdesát. Co je skvělé, přináší to rychle výsledky. Dostáváme maily a dopisy z klubů i od rodičů, že jim ohromně narostla dětská základna. Nám to ukazuje, že když se pro ně začne něco dělat, děti se na led vrací. Právě na tyhle projekty potřebujeme ještě více prostředků, a pokud na šampionátu vyděláme nějakou korunu, půjdou i tímhle směrem. Protože tohle má obrovský význam do budoucna.“

* Český fotbal je rozparcelovaný, má svého šíbra Berbra. Co hokej, vidíte v něm nějakou šedou eminenci?

„Fotbal je jiný svět, úplně jiný level. Točí se v něm daleko větší peníze, podpora od UEFA či FIFA do národních asociací je obrovská. Fotbal hraje celý svět, hokej nikoli. V našem prostředí se ale na druhé straně nepolitikaří, nevnímám ani žádné zásadní zákulisní vlivy. Že se někde nadává a říká, že tohle má být jinak a támhleten je na nic, to jsou klasické diskuze, kterým nepřikládám váhu. A Roman Berbr? Já ho myslím vcelku znám, takže mi ten jeho obraz přijde až démonizovaný.“

* Zase ale nejde říct, že rozpaky nejsou, viz třeba případ litvínovského manažera Roberta Kysely po podivném zápase ve Zlíně. Trvám na tom, že extraligoví arbitři je velké téma, které se neřeší tak, jak by si situace vyžadovala. Váš pohled?

„O rozhodčích se na svazu bavíme stále. Jak s šéfem extraligy Pepou Řezníčkem, tak s Pavlem Halasem (předsedou komise rozhodčích). Svaz zajišťuje rozhodčím velmi stabilní a silné zázemí. Snažíme se vyhovět jejich veškerým požadavkům, především co se materiálního zabezpečení týče. Kempy, vzdělávání, všechno mají zajištěno. Snažíme se je také v dobrém slova smyslu chránit, považujeme je za velmi důležité osoby v rámci soutěží, na úrovni hráčů. Chtěli bychom, aby měli v budoucnosti úctu, jako je tomu u arbitrů v NHL.“

* Jenže…

„Na rovinu říkám – a slýchává to opakovaně ode mě i Pavel Halas – že s prací rozhodčích spokojený nejsem. Podpora se nevrací v míře, jakou si představujeme. Sám bych tu práci nechtěl dělat, některé verdikty se pitvají ze záznamu několik minut a stejně nenajdete odpověď, zatímco arbitr má na rozhodnutí vteřinu. Chyby se stávají, ale i tak tvrdím, že jich je příliš. Dali jsme si za úkol sjednotit styl pískání, což se nám zatím zdaleka nedaří a ani kvalita neroste předpokládanou rychlostí. Jasně jsme si třeba řekli, že nechceme diskuze na ledě. Chvíli to běželo dobře, teď se nám problém vrací. Rozhodčí by měl být jako soudce v taláru. Měl by mít úroveň, odstup a nadhled, měl by vystupovat sebevědomě, ale i přirozeně a bez arogance.“

* Jaké důsledky vyvodíte?

„Jak říkám, sudích se vždycky zastávám, ale v jejich práci vidím velké rezervy. Máme proto připraven program pro výchovu mladých profesionálních rozhodčích. Na jeho základě chceme vytipovat juniory, co skončí s hokejem, jdou třeba studovat, ale chtějí u hokeje zůstat. Chceme jim dát příležitost, aby se rozhodli, zda vystudují třeba stavařinu, nebo se vydají na dráhu profesionálního rozhodčího. Věřím, že tak můžeme vychovat dva až tři špičkové sudí ročně.“

* Počítáte nadále s Pavlem Halasem, anebo se jeho éra blíží ke konci?

„Pavel je jedním z mála lidí u nás, který problematiku té práce zná perfektně. Má velké zkušenosti a výborné postavení v mezinárodním hokeji. Přesto se o změnách v činnosti a třeba i složení v komisi rozhodčích bavíme. Moje představa je razantnější řízení, předseda komise rozhodčích by měl svoji pozici vykonávat na full time. Stejně jako je profesionálem ředitel extraligy, měl by jím být i šéf rozhodčích. Pobývat denně na svazu a dělat svoji práci.“

* Což Halase jako majitele řady firem vylučuje…

„Uvidíme. On sám zase tak nelpí na své pozici. Sám už navrhoval nějaká řešení, v nichž v čele komise nefi guroval. Všichni ale zároveň musíme mít na mysli tu nejdůležitější věc – říci A je jednoduché, těžší je najít řešení B. Jinými slovy, sehnat adekvátní náhradu a najít člověka, který věc posune dál. Udělat změnu pro změnu určitě není cíl.“

TOMÁŠ KRÁL Narozen: 15. února 1964 (51 let) Vzdělání: vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, má titul JUDr. Post: prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH, od roku 2008), nyní i předseda organizačního výboru MS v Praze a Ostravě Sportovní kariéra: hrál tenis na ligové úrovni, zúčastnil se okruhových závodů Ford Fiesta Cup Funkcionářská kariéra: jednatel HC Lasselsberger Plzeň (2004-2008), působil jako předseda arbitrážní komise ČSLH. V červnu 2008 se stal prezidentem svazu, na jaře 2012 byl zvolen na další funkční období. Byl rovněž místopředsedou ČOV a členem představenstva Sazky. Civilní profese: majitel advokátní kanceláře Král a spol.