ZKO ČUS Zlín

Vizi už sport má, teď ještě činy

19.2. 2015
Vizi už sport má, teď ještě činy

pohledem Miroslava Jansty

Před více než dvěma roky valná hromada České unie sportu stvrdila hlasy 73 národních sportovních svazů a zástupců 9029 sportovních klubů a tělovýchovných jednot, v nichž bylo sdruženo 1 428 506 členů, vizi toho, kam by se měl ubírat český sport. Bylo to jen krátce poté, co český sport překonal klinickou smrt způsobenou pádem Sazky a neschopností bývalých vedoucích představitelů střešních sportovních organizací. Vizi začaly sdílet i další sportovní subjekty. Dnes už je to vize většiny sportovního prostředí v České republice.
Jde o pevnou, náročnou a harmonickou vizi. Předpokládá autonomní sportovní svazy jako pilíře sportu, které pečují o rozvoj sportovních odvětví, o reprezentaci, o úroveň a kvalitu sportu, o systém soutěží, o trenéry, talentovanou mládež, o prosazení společenské odpovědnosti ke sportu.
Vize chce i silné základní články sportu. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty jako základní stavební kameny, o které se pilíře svazů opírají, z nichž čerpají. Odtud se rekrutuje talentovaná mládež vychovávaná tisíci dobrovolníků. V základních článcích je grunt sportování občanů, jejich spolkové činnosti v krajích, městech a obcích. Zde je fundament pro sociální, ekonomické a zdravotní přínosy sportu.
Vize deklaruje starost o záchranu majetku sportovních organizací. Jednou z cest je vedle stabilní podpory provozu a údržby majetku SK a TJ také jeho postupný převod na obce v případech, kdy SK či TJ již naplnily poslání z 90. let minulého století a majetek uchránily před rozkradením. Vize má i představu, jak rozvíjet sportovní centra celostátního významu a zajistit rozvoj sportovní a sportovně-rekreační infrastruktury. Vize usiluje o větší podporu státní sportovní reprezentace, zajištění vrcholového sportu a přípravu vrcholových sportovců. Zcela samozřejmým požadavkem pak je naprosto průhledné hospodaření a financování. Každá vize je jen souborem přání, když ji neprovází strategie, jak cílů dosáhnout. Když není jasné, jak naplnění strategie financovat. To neudělá sportovní prostředí samo. To musí udělat stát ve spolupráci se sportem. Stát je ten, kdo musí stanovit priority, „objednat“ si u sportu jejich zajištění a zaplatit za „objednané“ nepochybné hodnoty, které sport společnosti přináší.
V tom došlo v uplynulých dnech k průlomu. Zásadní prohlášení konečně zazněla z úst dvou klíčových ministrů. Oba se přitom opírají o principy vize rozvoje českého sportu. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek připravuje strategický dokument rozvoje českého sportu a vyzval ČUS, ČOV a další sportovní organizace, aby se podílely na přípravě nové koncepce. Na koncepci pracuje také tým předsedy podvýboru pro sport Poslanecké sněmovny Radima Holečka. Proto lze věřit i v politickou shodu, která konečně posune český sport z pitevního stolu zpátky na rehabilitaci.
Druhým rázným slovem bylo vyjádření ministra financí Andreje Babiše, který stanovil jasné a všem srozumitelné mantinely, za jakých se může odehrávat financování a tím i realizace nové koncepce rozvoje sportu. I tyto mantinely vycházejí z vize budoucnosti našeho sportu – reprezentace, kluby, mládež, jasná pravidla, defi nované zdroje, kompetence, kontrola a vyhodnocení, transparentnost…
Na tato zřetelná stanoviska čekal český sport dlouhá léta. Snad se sportu začne blýskat na lepší časy! Vize jsou k ničemu, dokud je neprovázejí činy. Vypadá to, že jsou naši politici k činům konečně odhodlaní. Tomu nám nezbývá nežli fandit.

Zásadní prohlášení konečně zazněla z úst dvou klíčových ministrů. Oba se přitom opírají o principy vize rozvoje českého sportu.